O nezbytnosti ochrany rodinného stříbra … smečenské trojiční sousoší
Napsal Vladimír Přibyl   
18.10. 2012 08:43

smecno_icoKaždé historické město má své památky, které jej charakterizují, které tvoří jeho historickou podstatu; řekli bychom jakési rodinné stříbro, kterým se pyšní, které v případě Smečna dělají Smečno Smečnem a za kterými jezdí mnoho turistů a řada odborníků.

Takovou jedinečnou památkou ve Smečně je sousoší Nejsvětější Trojice, barokní artefakt, jehož zkáze, když bylo staticky podstatně narušeno, město s bývalým Okresním úřadem na Kladně v roce 2000 zabránilo.

Jeho vznik se datuje k roku 1744, přičemž autorství se tradičně připisovalo významným mistrům českého baroku – Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi a sochaři Františku Ignáci Platzerovi. Později uvažovali badatelé o podílu dvou sochařů - Matyáše Schönherra a F. I. Platzera, který po úmrtí prvně jmenovaného převzal jeho umělecké zakázky. Tyto logické úvahy se podařilo písemným pramenem – kvitancí, která uvádí podíl Matyáše Schönherra a zároveň upřesňuje okolnosti a způsob zadání díla pod vedením Kiliána Ignáce smecno_1Dientzenhofera, potvrdit. Dnes víme, že návrh sousoší vznikl nejpozději v roce 1740, neboť 17. září tohoto roku je datována dohoda s pražským umělcem Schönherrem o zhotovení sousoší Nejsvětější Trojice, přičemž v kvitanci je zmíněn již existující ukázkový model. Stavebníkem byl František Michal Martinic, který zadal práci Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi. Ten tehdy předložil Martinicovi dnes nezvěstný model, po jehož odsouhlasení sjednal s Matějem Schönherrem sochařské práce. Horní skupina skulptur je tak dílem Matyáše Schönherra, ale v reliéfech spodní části sousoší bylo záhy rozpoznáno mistrovství Františka Ignáce Platzera.

V základní koncepci se trojiční symbolika tradičně promítá do trojúhelného půdorysu soklu. Do architektonicky rozvinutého soklu jsou zasazeny Platzerovy reliéfy se starozákonním a novozákonním poselstvím, které tehdy připomínaly věřícím základní pravdy víry Boha v třech osobách: Bůh (Stvořitel nebe i země), Syn Boží (za nás ukřižovaný) a Duch svatý (z Otce i Syna vycházející). Návštěvník Smečna oceňuje kreativitu architekta Dientzenhofera, u podílu sochaře Shönherra ocení spíše kompozici než vlastní sochařskou práci, o to více však obdivuje um Františka Ignáce Platzera, který právě zhotovením zmíněných tří reliéfů umocnil celkovou výtvarnou hodnotu smečenské památky; za F. I. Platzerem do Smečna jezdí i zahraniční badatelé.

Mnozí z vás si všimli, že v letních měsících proběhla další oprava památky, není tomu však pro nějaké statické poruchy, ale příčiny jsou daleko prostší… jedná se o vandalismus … poničeny jsou zejména reliéfy (na obrázku), jejichž autorem je F. I. Platzer … nejde jen o zbytečné finanční prostředky vynaložené na nutnou opravu sousoší, ale jde i o uměleckou ztrátu, narušení její autenticity … Otázkou je, nakolik se společnost dokáže takovému počínání bránit. Smečenská radnice – majitel památky – připravuje nezbytné kroky k ochraně památky, ruku v ruce s nimi by však mělo jít o posílení obecné morální odpovědnosti, vždyť ničení kulturní památky není kvalifikováno pouze jako přestupek, ale jako trestný čin … uvědomují si to vůbec mladí pachatelé a jejich rodiče?

(Psáno pro Smečenské ozvěny) 

smecno_celek