Slánské rozhovory 2011 - Rusko
Napsal Vladimír Přibyl   
05.10. 2011 12:48

ico_rozhovoryV pořadí již 8. Slánské rozhovory, které byly věnovány Rusku, probíhaly letos jak v Mětském centru Grand, tak ve slánském muzeu. Po úvodním slovu PhDr. Vladimíra Přibyla přivítal účastníky konference starosta města Slaného – RNDr. Ivo Rubík, který podtrhl význam tradice Slánských rozhovorů, poté ředitelka Slovanského ústavu AV ČR PhDr. Helena Ulbrechotvá, Ph.D. představila činnost tohoto pracoviště akademie věd a naznačila hlavní priority jeho odborné činnosti.

V úvodním referátu ředitel Ústavu východoevropských studií FF UK PhDr. Marek Příhoda, Ph.D. v příspěvku Rusko a Čechy – úvaha o vzájemném potýkání mimo jiné naznačil, nakolik očekávání ze strany českých představitelů byly reálné. rozhovory_2V závěru připomněl význam studia ruských dějin, rusko-českých vztahů. Kunshistorička PhDr. Julie Jančárková, Ph.D. (Slovanský ústav AV ČR) se zastavila u významných ruských historiků umění, emigrantů, kteří u nás působili – prof. N. Kondakov (jeho dílo o ikoně Bohorodičky) a prof. N. L. Okuněv. Zde zdůraznila jeho působení při dokumentaci byzantských památek maleb v Srbsku. Nepochybně zásadní byla pasáž o ruských obrazech ve slánském muzeu, které zatím zůstávaly širší veřejnosti neznámy (Polenov, Marten, Gugunave). 

heliodorMimořádnému zájmu účastníků konference se těšila výstava ikon současných ikonopisců – Michaila Procenka a Antona Jaržombeka ve slánském muzeu - Ikona ve Slaném. Uvedení do světa ikony provedl litoměřický archimandrita ThDr. Marek Krupica, Th.D., který přiblížil i dílo obou ikonopisců. Poté ikonopisec Anton Jaržombek (na obrázku) přednesl úvahu o úloze pravoslavného umění v současném světě, při které zazněly pravoslavné zpěvy i autorovy vlastní písně. Výstavu ikonopisců doplňuje malá kolekce ikon ze soukromých sbírek a pozoruhodná tzv. svátková ikona z kladenského muzea. 

rozhovory_3Odpolední program zahájil ředitel Slovanské knihovny při NK ČR PhDr. Lukáš Babka referátem Slovanská knihovna a Rusko, na něhož navázala Mgr. Anastasie Kopřivová (Slovanská knihovna při NK ČR), která v referátu Ruská emigrace a Čechy naznačila nelehký osud ruských emigrantů, který byl po roce 1945 v řadě případů tragický.

Závěrečný blok otevřel Mgr. Hanuš Nykl, Ph.D. (Slovanský ústav AV ČR, Ústav východoevropských studií FF UK) referátem Ruští filosofové v meziválečném Československu. Načrtl řadu osobností ruské filosofie, které jako emigranti po jistý čas působily v Praze. V posledním příspěvku Doc. Mgr. ThLic. Pavel Milko, Ph.D. (Ústav východního křesťanství Husitské teologické fakulty UK) – Portréty významných ruských teologů 20. století, mimo jiné zdůraznil, jak nepříznivě poznamenala vývoj ruského teologického myšlení bolševická revoluce. Kdy řada ruských teologů, emigrantů, ve snaze obhájit ruské myšlení, byla přece jen až příliš ovlivněna teologií západu. V tomto ohledu zdůraznil úlohu G. Florovského, obhájce patristiky v učení pravoslavné církve.

Snímky Pavla Vychodila z konference zde

 

rozhovory_4