Další dva Spitzerovy obrazy obnoveny
Napsal Vladimír Přibyl   
21.12. 2009 08:29

bonaventura_icoV závěru roku jsme se ve slánském muzeu potěšili nad dvěma obnovenými obrazy ze souboru františkánských světců, který byl původně umístěn v refektáři slánského františkánského kláštera. Restaurátorky Markéta Pavlíková a Lenka Helfertová opravily obraz sv. Bonaventury a sv. Didaca, a tak zbývá ještě restaurovat sv. Paschala Baylonského, aby byla celá kolekce obnovena. Tento soubor má význam právě jako celek a zajímavé jsou náměty obrazů; mozaika slánského baroku je tak opět úplnější.

bonaventura_webBývalý refektář slánského františkánského kláštera byl místem, kde se shromažďovali řeholníci, třeba při společném jídle, při kterém také jeden z nich ostatním četl z vybraných církevních spisů. A tak jako v jiných františkánských konventech zdobily stěny podobizny světců řádu. Jejich výběr byl u františkánů ustálen a vycházel z daného slavení památek a svátků františkánských světců během roku. Tento výčet představil provinční ministr Bernard Sannig v malé knížečce Manuale minoriticum (1677); v něm čteme právě jména svatých ze slánských obrazů - sv. František z Assisi (obnoven v roce 2008), sv. Antonín Paduánský (2005), sv. Bonaventura (2009), sv. Ludvík z Toulouse (2005), následuje sv. Jan Kapistránský (2006), sv. Petr z Alkantary (2008), sv. Didac (2009) a sv. Paschal Baylonský.

Letos se dokončila obnova dvou pláten - sv. Bonaventury († 1274), významného teologa, který studoval v Paříži filozofii a teologii. V roce 1243 vstoupil k menším bratřím a učil s dobrými výsledky své spolubratry v řádu; v roce 1257 byl zvolen generálním ministrem. Vedle dominikána sv. Tomáše Akvinského je považován za nejvýznačnějšího teologa středověku. Sv. Bonaventura, který je mezi františkány nazýván Serafický doktor, dosáhl kardinálské hodnosti a roku 1482 byl prohlášen za učitele církve. A o tom všem vypovídá slánský obraz - vidíme světce oblečeného do kardinálského červeného pláště, na hlavě má červený biret, v pozadí kardinálský klobouk. Že je autorem řady církevních spisů, připomíná brk v ruce a zejména řada hřbetů knih v pozadí. I tento detail nebyl před opravou zřetelný. 

Druhý obraz představuje sv. Didaca († 1463), rodáka ze španělské Andalusie (San Diego de Alcalá), jeho vyobrazení připomíná skutečnost, že v řádu byli i prostí řeholníci bez "teologických ambicí", ostatně tak také sv. František uvažoval. Didacovi byla v klášteře svěřena péče o kuchyni a jeho život provázelo množství zázraků, když např. při jednom jeho mystickém vytržení se o práci v kuchyni starali andělé. Zdůraznění kříže v ruce nám zase vzkazuje, že právě s křížem vykonal řadu zázračných uzdravení.
didac_webUrčení, koho obrazy představují, nebylo až tak snadné, zatímco sv. Bonaventura je vypodobněn tradičně, komplikace přineslo určení sv. Didaca, který byl zpočátku zaměňován se sv. Petrem z Alkantary. V tomto případě pomohla přípravná kresba autora Jana Václava Spitzera (* 1711, † 1773), která byla nalezena Martinem Mádlem v Památníku národního písemnictví; na těchto přípravných kresbách bylo poznamenáno, o které světce se jedná.
Restaurátorky před obnovenými obrazy uvedly postup … nejdřív obraz očistily, sejmuly novodobé látkové záplaty na rubové straně, poté plátno nažehlily na plátno nové (tzv. rentoaláž) a obraz vypnuly do nového slepého rámu. Následovalo restaurování vlastní malby - postupně sejmuly staré laky, tmely a přemalby, pak následovalo tmelení. Jak zdůraznila Markéta Pavlíková, nebylo až tak rozsáhlé jako u obrazu sv. Antonína Paduánského nebo zejména u sv. Františka, který byl z celé série nejvíce poškozen, oba obrazy jsou tak poměrně autentické malby. Poté proběhlo retušování a závěrečný nátěr lakem.
Z uměleckohistorického hlediska můžeme říci, že slánské obrazy představují solidní průměr barokní malby a při porovnání třeba s obdobnými obrazy světců, třeba z refektářů rakouských klášterů, zdají se slánské dokonce výtvarně zdařilejší. Z umělecké zakázky je zřejmé, že šlo o kolekci, při jejímž zhotovení pomáhali pomocníci. Obrazy však mají cenné výtvarné detaily, na nichž je vidět práce zkušeného malíře Spitzera - je to zejména otázka vypracování prstů rukou nebo pojednání detailu korpusu Krista; Spitzer pak provedl nepochybně malířské korekce hotového díla.
Slánské obrazy mají význam pro malbu baroka na Slánsku, která postupně díky podrobnějším průzkumům, restaurování a archivním šetřením ztrácí na anonymitě, a začínáme tak mít před sebou konkrétní osobnosti českého baroku v regionu. Slánskou kolekci je třeba posuzovat jako celek, jako vklad slánských františkánů do kulturních dějin Slaného, jako ohlas na jejich působení a spiritualitu po polovině 18. věku.Další obrázky v galerii.

 

bonaventura_web2