Slánský Boží hrob - něco z historie
Napsal Vladimír Přibyl   
26.07. 2006 11:31

IkonkaSlánský Boží hrob (1665) je nejstarší památkou tohoto typu v Čechách. Originální kaple Božího hrobu dodnes stojí v Jeruzalémě a je vtěsnána do zástavby uprostřed města. Ta byla a je cílem poutníků z celého světa, vypovídají o tom nejen staré záznamy, ale i drobné umělecké předměty s vyobrazením Božího hrobu - destičky ze slonoviny nebo výzdoba kovových ampulí, ve kterých si poutníci přinášeli ze Svaté země domů posvěcené oleje, víno a vodu. Jeruzalémská svatyně prodělala řadu změn. Její původní vzhled je patrný na rytině Erharda Reuwicha z roku 1483 (na obrázku) a v této podobě se patrně zachovala až do požáru roku 1808, po kterém byla podstatně upravena.


Rytina Erharda Reuwicha z roku 1483

Slánská kaple představuje jednu z četných kopií jeruzalémské stavby, starší příklad nalezneme ve Zhořelci (1481-1489, na obrázku). Když porovnáme Reuwichovu grafiku (na obrázku vlevo) se slánským Božím hrobem, zjistíme řadu podobností. I kapli ve Slaném tvoří polygonální jádro a její průčelí člení slepá arkáda nesená sloupy několika druhů. Nad vlastní částí je vztyčen altánek polygonálního půdorysu se zvonovitou střechou. Slánská svatyně byla postavena v roce 1665 a je nejstarší stojící stavbou tohoto typu v Čechách, podle dostupných informací starší pouze Boží hrob u kostela sv. Václava na Zderaze v Praze z roku 1643. Předpokládáme však, že ten měl spíše liturgický charakter a jeho autoři se patrně příliš nezabývali detailnějším napodobením jeruzalémského vzoru. Po slánské památce následovaly další, v roce 1685 byl vystavěn Boží hrob ve Voticích (na obrázku úplně dole), o který se také starali tamní františkáni. V roce 1696 vystavěli Boží hrob Trautmannsdorfové při poutním kostele sv. Anny Na vršíčku u Horšovského Týna. A můžeme doplnit další: Havlíčkův Brod (1724), Praha - Petřín (1732) nebo u bývalého pražského konventního kostela cyriaků  - sv. Kříže (kol. r. 1750). 

Na těchto místech se setkáváme s architekturou, která v různé míře sice napodobovala původní jeruzalémskou předlohu, ale přece jen ne v takových podrobnostech, jak tomu je ve Slaném. Známý středověký Boží hrob ve Zhořelci (Görlitz) z let 1481 - 1489Tyto rozdíly jsou nejvíc patrné při porovnání slepé arkády, kdy sledujeme provedení a tvar sloupů. Ani soudobé topografické dílo Bernardina Amica, Trattato delle piante et imagini de sacri edifizi di Terra Santa (1620)… nepřináší na grafických listech tolik podrobností jako slánský Boží hrob.    Záměr slánského stavebníka, hraběte Bernarda Ignáce z Martinic, byl zřejmý. Na jedné straně to bylo úsilí sakralizovat krajinu - v roce 1662 vztyčil na Slánské hoře tři kříže Kalvárie a na dalším vyvýšeném místě nad Kvíčkem dal postavit o tři roky později Boží hrob. Na straně druhé se projevila jeho záliba v historismu, v napodobování významných církevních památek - ve Slaném ve františkánském konventním kostele dal vystavět loretánskou kapli (1657). 

Boží hrob nad Kvíčkem byl vysvěcen na sv. Vavřince 10. srpna 1665 Arnoštem kardinálem z Harrachu. Italský historik Alessandro Catalano nalezl v jeho deníku zajímavý záznam … "Po osmé hodině jsme se vrátili do Slaného, kde jsem v kapli svatého hrobu za velkého utrpení posvětil oltář, neboť bylo nutné, abych vcházel vždy po kolenou, a do kaple se nevešlo víc než tři lidi. Místo pro relikvie bylo uprostřed horního kamene. Nejnepříjemnější bylo ale, když jsme zapálili svíčky, protože jsem byl nucený hned vyjít kvůli kouři, pokud jsem nechtěl oslepnout. Kouř však brzo zmizel, a tak jsem stihl odsloužit ještě mši. Jedli jsme ve městě a přijel ještě hrabě Michna, který užívá zdejší vodu na podagru, spolu s hrabětem z Heissenštejna s manželkou a s maltézským rytířem z Vrtby. Než jsme odjeli, poslouchali jsme ještě litanie v Loretě a purkrabího paní uspořádala tombolu pro mnichy s obrázky, růženci, křížky a medailemi."

Duchovní péče o Boží hrob byla svěřena, podobně jako později ve Voticích, františkánům. Právě oni ostatně působili a starali se o řadu památek ve Svaté zemi. Poblíž kaple Božího hrobu byla poustevna, kde působili poustevníci z třetího řádu sv. Františka - František Zelezinský († 1730) a Vojtěch Zima († 1745). V roce 1886 byla kaple péčí slánského děkana Josefa Kandlera opravena, v této době bylo také její okolí zalesněno.

.

Boží hrob ve Voticích z roku 1685 také spravovali františkáni