Kněžiště kostela sv. Gotharda – kamenná kniha minulosti
Napsal Vladimír Přibyl   
11.09. 2007 11:57

znackaicoV sobotu 8. září na den památek se mnozí Slaňáci vypravili na prohlídku kostela sv. Gotharda a zejména jeho vznosného kněžiště. Na místě ocenili um středověkého mistra, který navrhl a řídil stavbu štíhlého presbyteria, ale mnozí pro sebe objevili i další svědectví - desítky značek kameníků cechovních korporací na kvádrech presbytáře, které později doplnily záhadné nápisy vztahující se snad k průběhu stavby a dál krátké texty s tradičními symboly víry.

znackaweb V letních měsících se zabýval středověkými kamenickými značkami a nápisy na průčelí kostela ing. arch. Petr Chotěbor, který se systematicky věnuje stavbě středověkých kostelů, zejména pak pražské katedrály, již má památkově "na starosti", a který přednášel také na Slánské akademii volného času. Výsledkem by měla být kapitolka do připravovaného průvodce slánského kostela, jenž by měl spatřit světlo světa koncem roku.
Když jsem s ním po prohlídce závěru kostela mluvil, řekl, že na ploše presbyteria a sakristie, kam až bylo možné dohlédnout, rozpoznal na 124 značek kameníků. Podle jeho předběžného vyhodnocení lze usuzovat, že pocházejí od jedenácti kameníků, přičemž z toho dva se objevili jen jednou značkou. Z toho vyplývá, že celý presbytář stavělo, respektive kámen pro něj tesalo, asi devět kameníků a dva z nich pokračovali ještě i na stavbě sakristie, která je přece jen o něco mladší. Dá se tak říci, že stavba chrámu probíhala bez podstatných zvratů, bez velkých přestávek, jak o tom vypovídá i vlastní architektonické tvarosloví kamenných ostění oken a dalších prvků. Také se zdá, že presbytář byl postaven spíše kolem roku 1450, než - jak se často uvádí - k roku 1500, nebo dokonce k roku 1520. Letopočet 1520 (MCXX), který nalezneme na sakristii, patrně bezprostředně se stavbou kostela nesouvisí. Mimořádně zajímavé jsou nápisy červenou rudkou, a to zejména u okna kněžiště na jižní straně. Zejména onen se slovem "labor" by mohl mít klíčový význam pro dataci. Ten, kdo jej napsal, musel stát na lešení, které bylo součástí stavby kněžiště, nebo při nějaké jeho opravě. Jak poznamenal Petr Chotěbor, vše je ještě třeba kriticky vyhodnotit. Ale i tak se můžeme na jeho příspěvek, který zjevně upřesní datování slánské památky, těšit.
znacka 7 Pro úplnost je třeba připomenout, že první inventuru kamenických značek na slánském kostele a Velvarské bráně provedl a publikoval ve Slánském obzoru autor prvního soupisu památek Slánska - Ferdinand Velc.
Vedle těchto středověkých značek kameníků, středověkých nápisů nebo znaků slánských cechovních korporací, které se podílely na stavbě, nalezneme i další mladší svědectví. A tak čteme různé letopočty, monogramy a další sdělení psaná na kamennou stěnu, kam až lidská ruka dosáhla. Do roku 1818 byl kolem kostela hřbitov s kostnicí, později vše proměněno na školní zahradu, kam byl běžně přístup. A tak na jednom kvádru čteme jméno Novák s jezuitským monogramem IHS a třemi hřeby, které tuto zkratku jména Ježíš tradičně doprovázely - doba baroku, nebo zajímavý motiv půllitru, lahve (jedu ?) a ptáka s ratolestí v zobáku z roku 1869 na severní straně. A takových nápisů je na stěně kněžiště a sakristie mnoho, přičemž poslední poznamenání snad je nápis Světu mír 1955. To je však spíše otázka pro psychoanalytika než pro historka umění nebo památkáře.
A tak stojíme před skvělou architekturou slánského kostela, kterou obohatil čas různými poselstvími našich předků. Spojila se zde architektonická krása, která svým výrazem směřuje k nebi, a připomínka, kterou se snažíme odsouvat denně z naší mysli - memento mori / pamatuj na smrt. A v tomto smyslu zjišťujeme, že památka je více než umělecké dílo - je pro nás i znamením života našeho i těch, kteří zde byli před námi. A i to nás svým způsobem zavazuje o ni pečovat. Další značky nalezne zájemce v galerii. (Psáno pro Slánskou radnici 10/2007)