Pohled historika umění Jaroslava Pavelky
Napsal Vladimír Přibyl   
24.01. 2007 08:47

gothard9 Po Zdeňku Wirthovi, který podstatně posunul naše znalosti o svatogothardském kostele, a to i metodologicky, připomeneme předčasně zemřelého historika umění Dr. Jaroslava Pavelku (* 1914, † 1950). Ten se věnoval slánské památce v drobné publikaci Slaný, která vyšla roku 1941 v dusné atmosféře protektorátu v edici Poklady národního umění, a to jako XLI. svazek. V tomto případě běží o pohled historika umění, kterému ani tak nejde o archeologicky deskriptivní popis vzniku jednotlivých částí kostela, ale hodnotí památku více jako architektonické umělecké dílo.

 

gothard11 Všímá si umělecké hodnoty chrámu a představuje jej čtenáři tak, aby ho dokázal vnímat při svém pohybu v jeho interiéru a okolí. Svým přístupem chce vzbudit zájem o jeho výtvarnou strukturu - sleduje členění hmoty stěn, působení světla proudícího do interiéru mohutnými okny; slánský svatogothardský kostel je Pavelkovi příkladem vývoje tvorby prostoru ve vrcholné a pozdní gotice. V tomto smyslu podtrhuje odlišnost prostorového působení starší lodě od kněžiště, jež svým provedením reprezentuje závěr pozdní gotiky u nás; poukazuje na to, do jakých jemností byla architektonická hmota v případě kněžiště zvládnuta a včleněna. Vybízí nás, abychom s ním sledovali velmi světlý a jednotný prostor presbytáře, kde okna sahají až ke klenbě. Okna jsou navíc nejen vysoká, ale i široká, a to proto, aby hmota stěny byla maximálně potlačena. Ostění oken je několikrát "vyžlabeno", vše směřuje k vertikálnímu a tím i odlehčenému pojetí stěn, na jejichž příporách vše "korunuje" smělé provedení klenby, kterou autor řadí mezi příklady přechodného typu síťového a hvězdového. Architektonická hodnota kněžiště však vyniká i z vnějšku, autor oceňuje jeho ušlechtilou vertikalitu a naprosté zvládnutí hmoty…Vidíme tedy, že sklonek 15. století, případně začátek století 16., dal kostelu architekturu umělecky hodnotnější nežli věky předchozí, tak uzavírá hodnocení stavby kněžiště Jaroslav Pavelka.
Tuto skutečnost doceníme, když se zadíváme na kostel od dnešního autobusového nádraží - oceníme štíhlost architektury, která … symbolicky řečeno … jako ušlechtilá loď rozráží vlny času.
gothard10 Po Pavelkově zajímavé stati proběhla řada dalších dílčích průzkumů, podrobněji se však zabýval vývojem slánského kostela Jan Sommer, a to ve sborníku příspěvků Slaný - české město ve středověku (1997). Ten na základě vlastního průzkumu zdůraznil spíše to, kde naše dosavadní vědomosti o vývoji kostela mají svá bílá místa. Sommer uvádí, že o nejstarší stavební románské fázi, která přímo souvisí se založením ostrovskými benediktiny, zatím vypovídá pouze kvalitní kvádříkové zdivo. Skutečný rozsah stavby však může odhalit v budoucnu archeologický průzkum. Autor se zabýval i otázkou štěrbinového okna, které patrně neosvětlovalo přímo sakrální prostor, ale bylo spíše součástí jiné části kostela, snad věže.
Následná gotická přestavba v druhé polovině 14. věku, tedy v době, kdy se dokonce uvažovalo o zřízení biskupství ve Slaném, měla podle Sommera několik ne zcela jasně odlišitelných etap. Je však zřejmé, že původní románskou stavbu zcela překryla. V té době také vznikla mohutná věž, přistavená k původní románské zdi. Ve věži byly umístěny zvony a později se k ní váží i tragické události doby husitské z doby obležení Slaného Janem z Hvězdy a Janem Roháčem z Dubé. Tehdy po dvanácti dnech útočníci s pomocí slánských radikálů vnikli do města a v pouličním boji potřeli ozbrojence pražského hejtmana Hynka z Kolštejna. A právě několik obránců zahynulo v zapálené kostelní zvonici. V době husitské zaniká slánské benediktinské proboštství, tak jako mateřský klášter benediktinů v Ostrově.