Také v letošním roce se nachází kostel sv. Jiří ve Velvarech po značnou část roku pod lešením, probíhá obnova jeho jižní fasády. Stavbu kostela na počátku 17. století (1613-1616) je možné označit za ambiciózní projekt. Měšťané se pokusily s pomocí zde usedlého původem však italského architekta do prostředí malého královského města přenést architekturu, která v té době vznikala v hlavním městě střední Evropy, kterým byla rudolfínská Praha, s níž udržovali čilé vztahy. Velkolepý záměr se však logicky střetl s realitou prostředí, omezenými finančními zdroji stavebníků i úrovní samotných stavitelů, kteří s obdobným podnikem neměli dostatečné zkušenosti, svou roli mohla hrát také kvalita místních stavebních materiálů. Důsledky nezcela zvládnutého stavebního díla se dostavily, objekt začal několik desetiletí po svém dokončení trpět vážnými statickými problémy kleneb a již roku 1667 jej musel zedník Bartoloměj Prystyn ze Slaného „stáhnout štafy železnými“ (železnými táhly), jak popisuje městská pamětní kniha chovaná dnes v oblastním archivu v Kladně.

V jarních měsících byla osazena dřevěná raně barokní socha na průčelí konventního kostela karmelitánů (dříve františkánů) ve Slaném. I když v historických pramenech jsme zprávu o jejím vzniku nenašli, patří tento artefakt mezi nejhodnotnější příklady raně barokního sochařství na Slánsku. Restaurátorské práce prováděl akad. mal. Jiří Štork a na opravu přispělo město Slaný (fond obnovy domů). V současné době se řeší zakrytí památky velkoplošným oknem (tak, jak tomu bylo kdysi),  aby se eliminoval vliv počasí. 

Další snímky zde

Františkánský klášter byl ve Slaném založen Bernardem Ignácem z Martinic v roce 1655. V roce 1728 byla na cestě od kláštera k městu vysazena lipová alej, do které postupně dobrodinci konventu pořídili kamenné barokní sochy. První z nich, Pannu Marii Bolestnou, dal vztyčit Jan Schuster ze Smečna; v roce 1734 následoval sv. František z Assisi a sv. Antonín Paduánský – dary ředitele slánského panství Heinricha Bauera a slánského radního Davida Daniela. Poslední tři skulptury – Krista Spasitele, sv. Bonaventury a sv. Petra z Alkantary – byly postaveny v roce 1737. A tak i Slaný v době vrcholného baroku měl tradiční atribut českých měst – barokní kamennou galerii. Čas však barokním památkám nepřál a v roce 1891 byly z aleje přesunuty do areálu kláštera, sochy byly již poškozené a dvě z nich – sv. Františka a sv. Antonína – nahradili novými od slánského sochaře A. Havla; o skulptuře sv. Petra z Alkantary se konventní kronika již nezmiňuje.

Město Slaný se také zapojuje do celé řady akcí, které se letos pořádají u příležitosti 600. výročí upálení Mistra Jana Husa – celkový přehled zde. Na podzimní úterý 6. října 2015 společně s klášterem bosých karmelitánů ve Slaném připravuje již XII. Slánské rozhovory, které budou věnovány „druhému životu Mistra Jana Husa“ a také, jako tradičně, památkám v regionu – tentokrát pohusitskému umění ve Slaném; program tak zakončíme v kostele sv. Gotharda ve Slaném.

Slánské rozhovory – které jsou určeny pro širší veřejnost – pořádáme ve spolupráci s Katedrou politologie a filozofie Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem; na setkání vystoupí i odborníci z Husitské teologické fakulty UK, Ústavu dějin umění AV ČR a dalších odborných pracovišť.

Základní informace o slánské konferenci ke staženín zde 

Také v loňském roce (2014) pokračovala v pořadí druhou etapou obnova krovu a střechy objektu stájí v areálu statku čp. 2 ve Třebízi, který je v majetku města Slaný a součástí expozice Národopisného muzea Slánska, které letos oslaví čtyřicet let od svého založení. Krov je jednoduchou hambalkovou konstrukcí, která byla v minulosti provizorně vyztužena příčnými vzpěrami, přičemž některé její prvky byly poddimenzované a v některých vazbách dokonce chyběl hambalek. V dobrém stavu se naopak nacházela pozednice. Oproti pracím v loňském roce byla nutná větší výměna vazných trámů, naopak menší zásahy si vyžádali krokve. Na závěr byla položena nová pálená krytina typu bobrovka s hřebenáči kladenými do malty a osazeny okapové svody. Práce podpořilo dotací Ministerstvo kultury z Programu obnovy vesnických památkových rezervací a zón.