Prejzová krytina renesančního zámku ve Smečně je již dlouhá léta v havarijním stavu. Prejzy jsou na mnoha místech popraskané, olámané, postupně se vydroluje malta, do níž jsou pokládány. Funkční přestala být i provizorní řešení ochrannou fólií. V několika partiích je zřejmé zatékání do krovu či ke koruně a k hlavní římse. Následkem bylo odpadnutí téměř třímetrové části římsy východní věže zámku v roce 2014. Nutná je též výměna okapů, které jsou lokálně poškozené a děravé. Výrazně poškozené jsou též jedinečné komíny s lokálně opadanou omítkou a narušeným, místy rozvolněným zdivem. Napravení stavu střechy čtyřkřídlého objektu s dvěma věžemi je nesmírně finančně náročné a právě proto Středočeský kraj, jenž je vlastníkem, zahájil práce až nyní a potrvají do konce letošního října.  

Fotogalerie zde.

Vlídné počasí opět dovolilo pokračovat na opravách fasády historické radnice ve Slaném. Renesanční architektura se pyšní vstupním předsazeným portálem s kamennými zdobnými prvky (městský znak, balkónové zábradlí, rozety a festony – závěsy listů, květů a ovoce na stuhách). Restaurátorské práce na kameni z jemnozrnného mšenského pískovce jsou ve fázi čištění a zpevňování. Odstraněny budou nevhodné cementové tmely a vysprávky poškozující původní přírodní materiál. Jako problematická se jeví vsakující se vlhkost do povrchu balkónu a uchycení znaku silně korodujícími kovovými táhly. Způsob zajištění a dalšího postupu bude určen až po průzkumu vytvořených sond zkušeným památkovým statikem.

Fotogalerie zde. 

Závěrem minulého týdne proběhl z kostela sv. Gotharda ve Slaném do restaurátorských dílen poměrně náročný přesun hlavního oltářního obrazu sv. Gotharda a oltářních soch sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého, sv. Petra a sv. Pavla. Náročnost byla dána nejen vlastními rozměry obrazu, ale zejména hmotností soch. Při jejich demontáži bylo třeba postupovat velice opatrně, aby nedošlo ke zbytečnému poškození (dřevěné detaily – ulomení prstíčků atd.). Na rozsáhlou opravu letos přispělo podstatně ministerstvo kultury. Můžeme se tak těšit, že na konci roku oltář ve „slánské katedrále“ zazáří v plné kráse. Možná, že po obnově obrazu budeme moudřejší i pokud se jedná o jeho autorství, barokní mistr se zatím skrývá v anonymitě.

Fotografie z průběhu stěhování zde. 

Ve slánské farní kronice je vyznačen 8. červen 1972 jako den památný. Tehdy bylo totiž završeno úsilí bývalého faráře P. Václava Šebka o opravu kostela sv. Gotharda, která byla toho dne zahájena. A od té doby až do roku 1989 probíhala obnova vnějšího pláště a střechy. Práce na kamenických prvcích zajišťoval postupně kamenosochař Bohumil Pánek se spolupracovníky – kameny byly očištěny, doplněny, některé architektonické prvky – fiály – vyměněny za kopie a vše nově vyspárováno. Zdálo se, že je na delší dobu „vystaráno“.  Avšak každá monumentální středověká stavba vyžaduje preventivní údržbu a u obdobných architektur, jakou je „slánská katedrála“, udržovací práce probíhají v podstatě stále, nikdy není „hotovo“.