Index arrow Františkáni ve Slaném
Františkáni ve Slaném Tisk E-mail
Napsal Vladimír Přibyl   
22.08. 2006 14:29

franticoKdyž i dnes vstoupíme do areálu bývalého františkánského kláštera, který dnes vzorně spravují bosí karmelitáni, zaznamenáme leccos z původního františkánského světa. Klášter v porovnání s chladnou gotikou slánského sv. Gotharda stále nese jakési "sluneční znamení" po zakladateli řádu menších bratří sv. Františka z Assisi († 1226). Jakoby zde zaznívala ozvěna jeho známé Písně bratra slunce… Laudato si, mi Signore, con tutte le tue creature, spezialmente messer lo frate Sole,… Ať tě chválí, můj Pane, všechno, co jsi stvořil, zvláště pak bratr slunce… a prosluněná Umbrie dodnes láká, i my jsme tam za inspirací a poznáním putovali.

Slany klaster 2Menší bratři byli uvedeni do Slaného Bernardem Ignácem z Martinic v roce 1655 ze Znojma a vlastní klášterní budova byla pro ně dokončena kolem roku 1658. Tehdy byl původní hřbitovní renesanční kostel Nejsvětější Trojice připojen k novému konventu, nicméně zachoval si ještě renesanční podobu. Dnešní tvář získal "díky" požáru v roce 1665. Byli to tehdy opět s největší pravděpodobností Italové, kteří navrhli přestavbu chrámu a jeho rozšíření o dvě půlkruhové boční kaple. Loď nově zaklenuli a kamenné věže zvýšili o barokní nástavbu s oválnými okny.


V úvahu přicházejí dva italští architekti. Není vyloučena počáteční účast Carla Luraga (†1684), který několik měsíců po požáru poznamenává ve své korespondenci, že je velice zaměstnán Bernardem Ignácem z Martinic; mohl tak působit i ve Slaném při opravě klášterního kostela. V archivních pramenech se v roce 1667 a 1668 objevují dvě další italská jména, a to kameníka Giovanniho Battisty Allia a architekta Giovanniho Domenica Orsiho. Zatímco od prvního jmenovaného patrně pocházejí fr.dverekamenické práce, druhému - Domenicu Orsimu (†1679) - se v současné době připisuje právě důvtipné řešení celkové přestavby, kdy proměnil v podstatě středověkou podélnou dispozici renesančního kostela v nové řešení podélně centrální s loretánskou svatyní uprostřed. Povšimneme si, vedle dominantní památky Loretánské kaple (z roku 1657), některých architektonických prvků - bohaté štukové výzdoby hlavic nárožních pilastrů, které nesou znaky donátorů přestavby - Bernarda Ignáce z Martinic, Maxmiliána Valentina z Martinic a jejich manželek. Chrám zastřešuje mohutná kopule, dříve patrně modrá - italská azurová modř "azzurro" - imitující nebeskou báň nad loretánskou kaplí. Na průčelí můžeme obdivovat práci kameníků, kteří zhotovili barokní okna a vstupní portály do konventní budovy, které nesou v nadpraží heraldickou výzdobu zakladatele kláštera - Bernarda Ignáce z Martinic a jeho první ženy Polyxeny ze Šternberka. Martinicové také dokončovali stavbu "bratrského" kláštera v Hájku.

Z výtvarného umění uveďme raně barokní oltáře po stranách kněžiště s obrazy od Jana Jiřího Heinsche. Na levé straně je to zakladatel řádu menších bratří sv. František z Assisi, vpravo pak sv. Antonín Paduánský s Ježíškem v náručí, obě plátna věnoval klášteru Jiří Adam Bořita z Martinic v roce 1691.

Františkánské prostředí dříve připomínala celá kolekce oválných obrazů v bývalém refektáři. Na stěnách tak visely podobizny sv. Bernardina Sienského, bl. Quida Kortónského, sv. Daniela a šesti jeho druhů, a dále Spitzerovy obrazy - sv. Františka, sv. Bonaventury, sv. Paschala Baylonského, sv. Didaka, sv. Petra z Alkantary, sv. Jana Kapistránského, sv. Ludvíka z Toulouse, sv. Antonína Paduánského - prostě, jakési františkánské řádové nebe. A připomeňme také obraz Porciunkule, spojený s tradiční poutí, která se konala kolem 2. srpna, neboť na tento den slavnsot připadala.

Zesnulí františkáni byli pochováváni zpočátku v kryptě pod loretánskou kaplí a později na malém hřbitůvku vedle severní apsidy kostela. Na jejich památku dodnes odkazuje kovový kříž. Vždycky se na tomto místě zastavím a přijde mi na mysl františkánský pozdrav… Pace e bene... Pokoj a dobro… kolik času již uplynulo a co se vše změnilo. A náš vezdejší čas? Ten i nám nemilosrdně odměřují sluneční barokní hodiny, které byly nedávno obnoveny na rajském dvoře kláštera. I ty pomyslně ukazují, že františkáni přišli do Slaného před 350 lety.

Další informace nalezne zájemce v publikaci Františkáni ve Slaném.

 

slanyklaster interier