Index arrow Barok ve Slaném arrow Panský dům čp.1
Panský dům čp.1 Tisk E-mail
Napsal Vladimír Přibyl   
24.04. 2006 01:00
ikonaDoba pobělohorská, pro Slánsko tak skličující, přivádí do města i nový sloh - barok. A tak vedle radnice vystavěl nový sebevědomý majitel města - rod Martiniců - svůj panský dům (čp.1), který i symbolicky připomínal změnu mocenských poměrů ve městě. To ztratilo svou suverenitu - královské město, které ve svých hradbách hostilo zimního krále Fridricha Falckého, se stává městem poddanským.

ČP 1 1
I když budova byla později několikrát upravována, představuje toto rozlehlé stavení nejvýznamnější doklad městské barokní architektury ve Slaném. Řekli jsme si kdysi, že architekturu chápeme zejména jako umění prostoru a právě v tomto ohledu je panský dům stavbou jedinečnou. Při návštěvě vnímáme nejen některé barokní detaily, ale zejména měřítko stavby a celkové působení památky v "pohybu", když jí procházíme. Hlavním portálem, nad kterým byl kdysi umístěn znak Martiniců a Šternberků (podobně jako je tomu na průčelí slánského františkánského kláštera), vstupujeme do raně barokního průjezdu s valenou klenbou s úsečemi, který tvoří střední osu podélně trojtraktové budovy. Jsme v hlavním komunikačním prostoru, který dříve sloužil i jako vjezd pro povozy s panstvem, jež mohlo vystoupit po schodišti - umístěném v polovině průjezdu - do patra, kde se nacházely panské pokoje. Z hlediska stavebního vývoje je nepochybně významné zaklenutí místností v bočních traktech, kde rozeznáme klenby několika druhů (neckové, valené) a provedení kamenných portálů v průjezdu. Zdá se, že přízemí vystavené na parcelách tří domů vzniklo kolem roku 1650, tedy v době, kdy se město postupně vzpamatovávalo z válečných běd; v čase, kdy zaznamenáváme ve městě čilý stavební ruch. Proto je také možné uvažovat, že stavebníkem raně barokní architektury panského domu byl Bernard Ignác z Martinic.
ČP 1 2
Výřez z Wilenbergova pohledu na město, vlevo dole situace kol. r. 1850, vpravo dole půdorys patra
Na tento svět ranného baroku navázala kolem roku 1750 další etapa, která podstatně proměnila zejména patro domu. Mám tím na mysli výzdobu hlavní síně patra (viz půdorys na obrázku), ze které vstupujeme do čelních a zadních místností. Neběží jen o uplatnění barokního motivu kasulových oken, ale o celkové důvtipné řešení, kdy byl prostor nasvětlen velkým světlíkem na stropě síně. Máme za to, že tato etapa mohla probíhat s celkovou přestavbou panského pivovaru, který byl později stržen a na jehož místě byla vystavěna nová škola, jež svou hmotou tak negativně ovlivnila pohled na město. Řešení patra panského domu a úprava průčelí bývalého pivovaru naznačují, že za touto etapou stál významný architekt. Za předpokladu, že stavebníkem byl hrabě Michal z Martinic, přichází v úvahu i proslulý Kilián Ignác Dientzenhofer, který pro něho v té době pracoval; v okolí - salla terrena ve smečenském parku a přestavba kostela sv. Václava ve Stochově.
ČP 1 3
Dům čp. 1. ve Slaném - před rokem 1918
Dům byl později několikrát upravován, ale i tak chátral. V roce 1885 registrujeme stížnost na majitele domu hraběte Jindřicha Clam z Martinic, který se o dům nestaral a dům je tak chatrný, … že každou chvíli z něho něco spadne. Po roce 1918 byl odstraněn zmíněný martinický a šternberský znak a v roce 1925 zde proběhly v přízemí stavební úpravy podle návrhu Villibalda Hiekeho - prodejna Rohlena a Baťa. V roce 1963 byly nahrazeny výkladce pokleslými kovovými novotvary a obchody adaptovány na papírnictví a "švadlenku". Teprve kolem roku 2000 začíná postupná oprava rozlehlého domu, bylo upraveno a komerčně nově využito dříve nepřístupné přízemí, otevřena restaurace, obnovena fasáda a loňského roku majitel vyměnil i staré nevkusné kovové výkladce za nové dřevěné.

I když ne všechny nové architektonické úpravy přízemí domu lze považovat za zdařilé, je třeba ocenit obnovu jako celek; nové využití přízemí, kdy barokní průjezd plní funkci městské pasáže, umožňuje Slánským a návštěvníkům města "dotýkat" se její památné historie a více vnímat její jedinečnost a rozmanitost.

• (text Vladimír Přibyl / snímky Jana Mašková, historická fotografie ze sbírky Jaroslava Cvrčka)

• Psáno pro Slánskou radnici 5/2006
ČP 1 4
Dnešní pohled do průjezdu domu