Index arrow Barok ve Slaném arrow Další obnovený Spitzerův obraz ve Slánském muzeu
Další obnovený Spitzerův obraz ve Slánském muzeu Tisk E-mail
Napsal Vladimír Přibyl   
08.03. 2006 01:00

ikonaV pátek 3. 3. 2006 jsme společně s ředitelkou slánského muzea Boženou Frankovou a restaurátorkami akad. mal. Markétou Pavlíkovou a akad. mal. Lenkou Helfertovou stáli nad nově opraveným obrazem sv. Jana Kapistránského - jedním z obrazů, který byl původně umístěn v refektáři slánského františkánského kláštera. Celou kolekci zachránilo na počátku padesátých let minulého století slánské muzeum, kterému nakonec nedávno také obrazy františkáni věnovali.

Spitzer 2 Soubor osmi pláten, které byly před nedávnem uvedeny do odborné literatury, je dílem malíře pozdního baroku Jana Václava Spitzera († 1773), jak přesvědčivě rozpoznal Martin Mádl z Ústavu dějin umění AV ČR, a to na základě rozboru konvolutu kreseb medailonů františkánských světců. Ty byly předlohou pro definitivní slánské malby.

Máme tak před sebou františkánské světce, kteří reprezentují rozvoj řádu. Prvním je zakladatel sv. František z Assisi († 1226), pak bezprostřední následovníci sv. Antonín Paduánský († 1231) a sv. Bonaventura († 1274), sv. Ludvík z Toulouse († 1297), následuje sv. Jan Kapistránský († 1456), který představuje observantské hnutí řádu, a poté přicházejí světci uctívaní v baroku – sv. Petr z Alkantary († 1562), sv. Didac († 1463) a sv. Paschal Baylonský († 1592).

V tomto případě na začátku opravy restaurátorky konstatovaly, že barokní malba byla opravována zhruba před třiceti lety, ale bohužel ne zcela odborně. Tehdy byl obraz také nažehlen na nové plátno. Původní retuše však během času změnily barevnost a na některých místech odpadaly až na bílý tmel. Následovalo restaurování. Obraz byl sejmut z napínacího rámu, přední strana zajištěna přelepem a ze zadní strany sejmuto zmíněné novější plátno. Následně byl nažehlen obraz na nové plátno, a to na nízkotlakém nažehlovacím stole při použití směsi damary s voskem.

Organickými rozpouštědly sejmuly restaurátorky vrstvu laku, následně přemalby a bílé tmely. Po vypnutí na nový napínací rám byl obraz nově vytmelen červeně zabarveným křídovým tmelem, četné retuše byly provedeny akrylovými barvami. Na závěr byl obraz přelakován damarovým lakem s malou příměsí včelího vosku.

Jan Kapistránský se narodil ve střední Itálii, v Abruzzách. Působil i jako soudce, po uvěznění a jeho obrácení (při kterém údajně ztratil vlasy) vstoupil do Řádu menších bratří, ve kterém vládl dynamický proud observantského hnutí. Jeho protagonisté usilovali o řádovou reformu v duchu původní přísnosti, hlavními představiteli byli mimo jiné Bernardin Sienský († 1444), Jakub z Marky († 1476) a také Jan Kapistrán († 1456). Po roce 1425 vykonal mnoho cest po Itálii, do Francie, Holandska a Svaté země; svými kázáními strhával davy v celé střední Evropě. Pro české františkány je sv. Jan Kapistránský (*1386, † 1456) zakladatelskou osobností spojenou s uvedením reformní větve observantů do Čech a na Moravu, kdy jako kazatel putoval a kázal i na našem území, a to v letech 1451 – 1452 a 1454. Tehdy vznikají naše první observantské konventy (Kadaň, Cheb, Tachov, Plzeň, Bechyně, Jindřichův Hradec a další). Jako spoluorganizátor obrany křesťanské Evropy se velmi zasloužil o vítězství nad Turky u Bělehradu (1456). Za svatého byl prohlášen v roce 1690 papežem Alexandrem VIII.

A na závěr osobní vzpomínku. Když ředitelka ukládala opravený obraz do depozitáře, vzpomínal jsem na svoji první návštěvu u bývalého velvarského faráře - Petra Alkantary Houšky ofm - který po roce 1990, již jako řeholník, působí u Panny Marie Sněžné v Praze. Povídali jsme si o opravě památek na Velvarsku a před rozloučením mně bývalý velvarský farář ukázal - jako relikvii - řeholní hábit sv. Jana Kapistránského, který je uložen v pražském klášteře. Netušil jsem tehdy, že se setkám s tímto světcem i v takto pozoruhodném výtvarném provedení.

 

Spitzer 6