Index arrow Barok ve Slaném arrow J. J. Heinsch
J. J. Heinsch Tisk E-mail
Napsal Vladimír Přibyl   
20.02. 2006 01:00

ikonaNa stránkách Slánské radnice bychom rádi postupně seznamovali čtenáře s památkami baroka ve Slaném. Naše první zastavení patří slánskému klášteru a oltářním obrazům J. J. Heinsche. Často se zastavuji u hrobu slánského rodáka a význačného historika umění V. V. Štecha, který je pochován na třetím slánském hřbitově.

 

heinsch4 Dodnes vzpomínám, jak mi přítel v době mého studia věnoval sešitové vydání Štechovy zásadní statě Československé sochařství a malířství nové doby, které vycházelo v dusné době protektorátu a jejichž dokončení nakonec zmařilo Štechovo uvěznění v koncentračním táboře. Význam této pronikavé studie, která přes veškerá nová zjištění je stále užitečnou příručkou historika umění, jsem si uvědomil ve zdánlivém "slánském detailu", který ukazuje také k tomu, jaký měl V. V. Štech dokonalý přehled o památkovém fondu barokního umění na českém venkově.

Mám na mysli dílo malíře ranného baroku Jana Jiřího Heinsche, který přišel do Čech ze Slezska. V konventním kostele bývalého slánského františkánského kláštera nalezneme na bočních oltářích dva obrazy františkánských světců - sv. Františka a sv. Antonína Paduánského, které kdysi Ferdinand Velc ve svém soupise památek z roku 1904 dokonce připisoval vynikajícímu českému malíři Karlu Škrétovi. Nedávno zesnulý historik umění Jaromír Neumann ve své knize Malířství XVII. století v Čechách připsal slánské obrazy již Janu Jiřímu Heinschovi, kterého jezuité nazývali českým Apellem. Ale ještě před tímto připsáním to byl právě V. V. Štech, který se důvěrně seznámil s osobním slohem J. J. Heinsche a ve zmíněné práci o barokním umění, ještě před Jaromírem Neumannem, v početném výčtu Heinschových prací jmenovitě zmiňuje obraz sv. Antonína Paduánského ve františkánském kostele ve Slaném.

Obrazy jsou památkou na patrona františkánů Jiřího Adama z Martinic, který společně se svou manželkou hraběnkou z Martinic, rozenou ze Šternberka, daroval v roce 1691 klášteru obrazy sv. Antonína a sv. Františka na boční oltáře v bohatých stříbrných rámech, na něž bylo použito 8 liber stříbra (1 libra - 513 /560 g). Ty však byly v roce 1810 odvedeny do mincovny a nahrazeny novými empírovými rámy, které můžeme spatřit i dnes. Zajímavé je, že v roce 1693 kvardián Gilbert Heidasch nebyl spokojen s vypodobněním sv. Antonína, neboť měl hábit konventuála (jeden z mužských řádů sv. Františka - známe tři mužské řády, které se řídí řeholí sv. Františka - konventuálové (minorité), františkáni a kapucíni), nikoliv františkána. Teprve za kvardiána Ludvíka Tomíčka - v roce 1713 - byl obraz sv. Antonína vrácen malíři, aby vše napravil. Opravu však již nemohl provést Heinsch, ten zemřel v roce 1712.

heinsch1Na obraze sv. Františka z Assisi († 1226) vidíme světce zobrazeného an face, a to jak rozjímá nad prostým křížem; na jeho rukou a na boku patrná stigmata - krvácení z jizev, které zázračně obdržel sv. František z Assisi v roce 1224 na hoře La Verna. Na druhém obraze je sv. Antonín Paduánský († 1231), který je zpodobněn, jak na knize přináší žehnajícího Spasitele světa, jehož vládu nad světem připomíná panovnické jablko ve formě zeměkoule.

Samozřejmě, badatelské úsilí o rozpoznání jednotlivých osobností raně barokní malby pokračuje a definitivní připsání uvedených slánských obrazů J. J. Heinschovi je přece jen ještě před námi. I tak obě plátna představují poměrně závažná díla raného baroku na Slánsku. Z Heinschových prací, které se v našem kraji zachovaly, můžeme připomenout dvě rozměrná plátna v městském muzeu ve Velvarech - hr. Libštejnského z Kolovrat a sv. Alfonse Rodrigueze (kol. r. 1680), ty však pravděpodobně Velvarští získali z jezuitského profesního domu na Malé Straně po jeho zrušení. Do širšího okruhu Heinschových děl patří i obraz sv. Antonína Paduánského (kol. r. 1685) z kostela sv. Isidora v Budeničkách. Dnes je uložen v depozitáři a slánské veřejnosti bychom jej rádi představili na výstavě Ze starého umění na Slánsku, kterou připravujeme společně s slánským muzeem na září tohoto roku.
Psáno pro Slánskou radnici 3/2006