Index
Dům čp. 43 a Rudolf Urbánek Tisk E-mail
Napsal Vladimír Přibyl   
24.11. 2005 01:00
ikonaKdyž procházíme slánskými ulicemi a zastavujeme se u některých domů, vnímáme tu fantastickou různost lidských osudů, pro které se Slaný stalo domovem. I když je každý životní příběh neopakovatelným "originálem", přece jen se některé zapsaly do širšího povědomí a jejich význam přesahoval samotné město.

Tuto skutečnost jsem si uvědomil, když jsem v rámci celkové povzbudivé proměny Komenského náměstí vstoupil do Fortenské ul. a stál před domem čp. 43. Dům je v jádře patrně renesančního původu, po roce 1850 byl však prodloužen. Písemnosti stavebního archivu ukazují, že na konci 19. století jej vlastnil řeznický mistr Karel Urbánek, který v roce 1897 vedl spor se slánskými radními o stavbu chlívku ve dvoře, nakonec mu bylo uloženo chlívek zbořit a do fondu chudých zaplatit pokutu 10 zl. Dům byl několikrát přestavován, vlastní řeznickou živnost dodnes připomíná alespoň dochovaný vstup do masného krámu - dřevěná krámová vrata v zadní části.
Urbánek
Dům ve Fortenské ulici a historik Rudolf Urbánek
A právě v tomto domě, provoněném uzeninami, vyrůstal i řezníkův syn Rudolf, který se narodil 7. září 1877 Františce a Karlu Urbánkovým, a to jako nejmladší z osmi dětí. Nadaný chlapec po absolvování slánského gymnázia pokračoval ve studiu - obor dějepis a zeměpis - na pražské filosofické fakultě, které dokončil v roce 1901. Urbánkovi učarovalo, a to i díky jeho profesoru na gymnáziu Václavu Štechovi, husitství. Svůj vřelý vztah ke slánskému Václavu Štechovi pěkně vykreslil v knížce vzpomínek Slánské večery. O škole štechovské psal … neboť, ať jde o naše předchůdce nebo následníky - vždy, těm i oněm, byla štechovská výchova úrodnou štěpnicí, na níž bylo znáti neocenitelnou ruku znamenitého štěpaře. Jeho vztah k husitství však nebyl nekritický, Zasazoval se o vydání známé kontroverzní přednášky Josefa Pekaře ve Slaném o Janu Husovi z roku 1900.

Jako středoškolský pedagog působil Rudolf Urbánek v Lounech, Hradci Králové a Pardubicích. V tomto období se narodila jeho jediná dcera Emmy z manželství se Zdeňkou, rozenou Scheinerovou. Přeložením na reálku v Praze v Ječné ul. v r. 1909 a později na reálku v Karlíně se mu znovu otevřel přístup k bádání v pražských archivech. V roce 1911 vydal studii Kancelář Jiřího z Poděbrad a toto období české historie se stalo těžištěm jeho celoživotního badatelského díla; napsal tisícistránkový první svazek široce koncipovaného Věku poděbradského, který představoval čtvrtý díl Českých dějin (vyšel v r. 1915). V létě 1916 se Rudolf Urbánek stal docentem českých dějin na filosofické fakultě pražské české university. V roce 1918 vyšlo další pokračování Věku poděbradského, v němž byla látka dovedena do smrti Ladislava Pohrobka v r. 1457. V r. 1920 přešel Rudolf Urbánek na nově vzniklou brněnskou univerzitu.

V meziválečném období se mu dostalo výrazných vědeckých poct. Už v r. 1916 byl na návrh V. Novotného a L. Niederleho zvolen mimořádným členem Královské české společnosti nauk, v r. 1932 byl zvolen mimořádným a v r. 1934 řádným členem I. třídy České akademie věd a umění. Účastnil se práce řady komisí. Vědecké dílo Rudolfa Urbánka uzavřel v r. 1962 čtvrtý svazek Poděbradského věku s podtitulem Čechy za kralování Jiříka z Poděbrad 1460-1464. Po více než třiceti letech se tak přece jen zmírnila torzovitost celého záměru. Rudolf Urbánek zemřel 26. července 1962 v Praze.

Význam historika Rudolfa Urbánka nás přiměl k tomu, abychom podali návrh pojmenovat po této osobnosti některou z nových ulic. Rudolf Urbánek by si určitě toto posmrtné ocenění ve Slaném zasloužil.