Starobylé slánské děkanství Tisk E-mail
Napsal Vladimír Přibyl   
18.04. 2005 02:00
ikonaJednou z nejvýznamnějších historických památek ve Slaném je nepochybně starobylá budova slánského děkanství čp.16, která se pohledově uplatňuje v zástavbě okolo kostela sv. Gotharda. Zejména když přicházíme k budově děkanství Fričovou ulicí, si uvědomujeme, nakolik je architektura a její zasazení do historické zástavby města uměním prostoru. Vlastní rozlehlá budova však dnes svou zanikající úpravou průčelí rozhodně nepůsobí příznivě.

Dějiny duchovní správy ve Slaném sahají až do ranného středověku. V roce 1948 se v přehledu Pražské arcidiecéze uvádí, že v letech 1137 - 1421 bylo u kostela sv. Gotharda proboštství, které zde založili benediktini ostrovského kláštera. O tom že duchovní správa ve Slaném měla ve středověku význam, svědčí i skutečnost, že Karel IV. uvažoval o tom, že ve Slaném zřídí jedno z nových biskupství. Jeho záměr se však nepodařilo realizovat. Po husitských válkách působili ve Slaném nekatoličtí kněží, a to až do roku 1623, kdy bylo děkanství - centrum římskokatolické duchovní správy - pod patronací Martiniců obnoveno. Vše se dělo pod pravidlem - koho království, toho náboženství. Náboženské vyznání majitele panství bylo rozhodující pro jeho území, kde ho poddaní museli ve víře věrně následovat.

Na starých vedutách nalezneme vyobrazení slánského děkanství, byť schematické, v Diadochu Bartoloměje Paprockého z Hlohol. Toto dílo, které zachycuje nejvýznamnější rodovou posloupnost českých knížat, králů, biskupů a arcibiskupů pražských, ilustroval Jan Willenberg. Podle jeho knižní grafiky můžeme usuzovat, že již kolem roku 1600 stála na místě dnešního děkanství patrová budova se dvěma vížkami a středním vikýřem. Další obrazový doklad o podobě slánského děkanství pak známe až ze samého závěru baroka, kdy ji zachytil neznámý malíř na oltářním obrazu sv. Floriána v kostele sv. Gotharda z roku 1781.

Půdorys stávající budovy a některé detaily v interiéru (dveře) naznačují, že stojíme před budovou raně barokního původu, která byla později několikrát upravována. Přízemí děkanství je trojtraktové s chodbou uprostřed, která je, jako další prostory v přízemí, klenuta valenou klenbou. Původně zde byla položena opuková dlažba. V patře se nacházel velký děkanský sál, kde probíhala významná setkání. Kdysi se zde nacházela knihovna a stěny zdobila galerie podobizen slánských děkanů, ze které se dnes zachoval zlomek. V roce 1922 byla dispozice patra upravena novými příčkami; sál tak zanikl a jen nevýrazné štukové zrcadlo stropu připomíná původní sváteční atmosféru patra slánského děkanství.

Úprava fasády děkanství pochází patrně z roku 1782. Z uměleckého hlediska oceníme i sochařskou výzdobu atiky uličního průčelí s hodnotnými skulpturami dvou andělů, kteří adorují kříž (sochařská výzdoba byla obnovena v loňském roce). Další opravu jsme zaznamenali v roce 1886, kdy bylo průčelí, jak se píše ve farní kronice, natřeno cementovou barvou. V roce 1919 se zřítila východní část prejzové střechy, která byla definitivně opravena v roce 1922. Po nástupu slánského děkana Augustina Komance v roce 1930, byla zahájena rozsáhlá oprava kostela a zdá se, že byla opravena i fara. V archivu stavebního úřadu jsme nalezli zajímavý návrh, kdy v souvislosti s úpravou okolí kostela se uvažovalo se stržením farní budovy a vystavením nové. K tomu však již nedošlo.

Slánské děkanství však není památné jen z architektonického hlediska, ale působila zde řada osobností, která se zapsala do dějin města. Připomeňme Matěje Šimáka (†1830), který se podílel na budovaní sbírek Národního muzea v Praze a Josefa Kandlera (†1903); ten se zasadil nejen o opravu kostela sv. Gotharda, ale i záchranu dalších církevních památek v okolí a zasazoval se o rozvoj města. V roce 1930 se stal slánským děkanem Augustin Komanec, který po roce 1948 vystupoval na ochranu církve a ostře se postavil se proti návštěvě exkomunikovaného P. Josefa Plojhara ve Slaném. Za tento postoj byl Komanec odsouzen osmi letům vězení, ze kterého se nevrátil, neboť 25. 3. 1953 na Mírově zemřel.

Předcházející řádky pouze naznačily něco z pohnutých a bohatých dějin slánského děkanství o jehož záchranu se i město Slaný zasazuje. Římskokatolická farnost zahájila sbírku na opravu děkanství, přispět můžete na konto u České spořitelny: 35–0386281369/0800.

Psáno pro Slánskou radnici 5/2005
děkanství 1
Willenbergovo vyobrazení okolí slánského kostela v Diadochu od Paprockého, kol. r. 1600
děkanství 2
Veduta města Slaného na obrazu sv. Floriána v kostele sv. Gotharda z roku 1781
děkanství 3
Veduta města Slaného na obrazu sv. Floriána v kostele sv. Gotharda z roku 1781 – detail
děkanství 4
Kostel sv. Gotharda a děkanství, detail vandrovního listu Václava Hory z Blahotic, 1829
děkanství 5
Návrh úpravy okolí kostela sv. Gotharda, tehdy se uvažovalo o stavbě nového děkanství
děkanství 6
Slánské děkanství dnes
děkanství 7
Slánské děkanství dnes
děkanství 8
Slánské děkanství dnes, detail průčelí, původní okno vlevo, vpravo novější, nepovedené
děkanství 8
Slánský děkan Matěj Šimák (†1830), spolupracovník Národního muzea
děkanství 10
Drobná malba slánského děkanství od Karla Vika ze sbírek slánského muzea