Index arrow Aktuality arrow K probíhající opravě kostela sv. Gotharda ve Slaném…
K probíhající opravě kostela sv. Gotharda ve Slaném… Tisk E-mail
Napsal Vladimír Přibyl   
15.02. 2017 12:12

kytkaVe slánské farní kronice je vyznačen 8. červen 1972 jako den památný. Tehdy bylo totiž završeno úsilí bývalého faráře P. Václava Šebka o opravu kostela sv. Gotharda, která byla toho dne zahájena. A od té doby až do roku 1989 probíhala obnova vnějšího pláště a střechy. Práce na kamenických prvcích zajišťoval postupně kamenosochař Bohumil Pánek se spolupracovníky – kameny byly očištěny, doplněny, některé architektonické prvky – fiály – vyměněny za kopie a vše nově vyspárováno. Zdálo se, že je na delší dobu „vystaráno“.  Avšak každá monumentální středověká stavba vyžaduje preventivní údržbu a u obdobných architektur, jakou je „slánská katedrála“, udržovací práce probíhají v podstatě stále, nikdy není „hotovo“.

IMG_3201_aPo roce 1990 díky úsilí farnosti a města Slaného se mnohé opravilo jak v interiéru (výmalba, varhany), tak i v exteriéru (břidlicové střechy na bočních lodích), nicméně některé části gotického chrámu časem počaly vykazovat poměrně vážné poruchy – kritickým byl shledán jeden z pilířů na jižní straně kněžiště. Společně se statikem hledala farnost a pracovníci památkové péče příčiny statických závad. Ukázalo se, že komplikace způsobuje zejména fakt, že stavba není na tomto místě dostatečně odvodněna. Prvním úkolem proto bylo odvést velké množství vody co nejdále od základů kostela, a to až k patě jižní obvodní hradební zdi, která byla doplněna o chrliče.
V roce 2014 farnost za přispění ministerstva kultury a města Slaného zahájila obnovu přízemní části kněžiště a zmíněného opěráku, u kterého bylo třeba nahradit některé původní kamenné bloky. Povrch kamene kněžiště do výšky římsy byl očištěn, obnoveno spárování, zdokumentovány kamenické značky a konzervovány pozoruhodné nápisy červenou rudkou. Kamenickými značkami na českých gotických stavbách se soustavně zabývá Ing. arch. Petr Chotěbor, se kterým ve Slaném dlouhodobě spolupracujeme a rovněž využíváme jeho zkušeností, které získal a získává na pražské katedrále. V loňském roce restaurátor akad. soch. Jarmil Plachý přistoupil i ke konzervaci dvou pozdně gotických fragmentů sochařské výzdoby na severní straně.
Pro další etapu renovace kostela bylo zapotřebí provést průzkum z plošiny, který se uskutečnil 8. 2. 2017. Při něm byly pořízeny fotografie jedinečných sochařských detailů kamenného pláště, a to včetně znaku města, který je pozoruhodný nejen osobním slohem sochaře, ale i tím, že je zhotoven „obráceně“. Restaurátor Jarmil Plachý a arch. Petr Chotěbor se věnovali zejména jižní straně chrámu, již zmíněnému narušenému pilíři, který zakončuje fiála. V ní, jak se ukázalo, jsou povážlivé trhliny a restaurátor společně se statikem nyní řeší způsob nápravy. Zdá se, že ji bude třeba nahradit kopií, tak jak tomu ostatně bylo již v minulosti i u dalších fiál. Je zajímavé, kolik druhů pískovce se na kostele a jeho výzdobě uplatnilo. Restaurátor vedle původního pískovce, ze kterého byla stavba zbudována, nalezl úseky a detaily ze mšenského a přílepského pískovce (Přílepy u Rakovníka, ten u kopií prvků v době baroka). Pánkova dílna pracovala po roce 1972 s pískovcem z Božanova u Broumova.
Vedle staticky narušené fiály je třeba řešit vlastní zdivo pilíře, jeho vyspárování, uvolněné kamenné prvky, omytí a konzervování kamene. To vše je třeba řádně zdokumentovat a vedle kamenických značek je nutné se podobněji zabývat již uvedenými nápisy červenou rudkou.
Závěrem je třeba konstatovat, že před námi stojí náročný úkol, a to jak po stránce odborné (schopný restaurátor, statik a dohled památkové péče), tak po stránce finanční (zhotovení kopie fiály, lešení). V tomto ohledu je třeba spojit úsilí všech subjektů, které mohou být nápomocni.

(Psáno pro Slánskou radnici 3/2017, Vladimír Přibyl a Markéta Škrancová)

Snímky akad. soch. Jarmila Plachého zde