Index arrow Aktuality arrow Obnova kamenných prvků kaple v Hospozínku
Obnova kamenných prvků kaple v Hospozínku Tisk E-mail
Napsal Mgr. Markéta Škrancová   
16.08. 2016 14:31
Sample Image

Stavba kaple, jež patří k prvním svatojánským svatyním v Čechách, tvoří společně s barokní sýpkou dominantu malé obce Hospozínek, zv. původně Paršenk. Že se jedná o památku hodnotou, si je vědoma i sama Obec a Občanské sdružení pro podporu a rozvoj části obce Hospozínek, kteří v průběhu let přispěli k obnově střešního pláště, vitráží, dveří i odvodnění objektu, a to za finanční podpory Ministerstva kultury z programu Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností nebo podpory Ministerstva zemědělství z Programu rozvoje venkova.

V těchto letních dnech byla dokončena další fáze celkové obnovy kaple započaté v květnu tohoto roku, jíž bylo restaurování pravoúhlého kamenného portálu s erby zakladatelky v barokních kartuších a reliéf Panny Marie s dítětem ve výklenku štítu průčelí kaple.

Kapli podélné dispozice s presbytářem v neobvyklém centrálním oktogonálním půdorysu žádala vysvětit 14. září 1711 Anna Polyxena, ovdovělá hraběnka z Clary-Aldringen († 1728 Spálené poříčí), rozená hraběnka des Fours, a to ke cti sv. Janu Nepomuckému, pod záštitou Panny Marie.[1] Typ zasvěcení patrně svědčí o nezvyklosti onoho časného kultu sv. Jana Nepomuckého v Čechách.[2]  

Jméno a rodový původ zakladatelky s letopočtem vysvěcení kaple připomínají nápisové pásky kartuší s erby, umístěné nad vstupním portálem. Na čestném místě, heraldicky vpravo, se nachází erb hraběcího rodu Clary-Aldringen, vedle něhož jsou rytá slova „Anna Polixena Verwittibte / Gräfifin de Clari und Altringen“, navazují „Geborne Reischsgräffin des Fours / von Monte Tadien – Ville 1711“ u znaku říšských hrabat Desfours (Des Fours) de Mont et Atheinville necházejícího se heraldicky vlevo.  

Jelikož kaple v Hospozínku je památkou zaspanou na Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR (rejst. č. 38431/2-506), všechny práce proběhly pod dohledem zástupců památkové péče a v souladu s vydaným závazným stanoviskem. Restaurátorské práce byly provedeny rukou BcA. Pavly Žiakové.

Jednalo se především o očištění biologického napadení řasami a lišejníky, odstranění krust usazujícího se sádrovce a zpevnění povrchu pískovce. Praskliny a trhliny byly vyplněny injektážním prostředkem na minerální bázi, vlasové trhlinky prostředkem na bázi akrylátových pryskyřic plněných křemennou moučkou. Doplňky provedené umělým kamenem na minerální bázi respektujícím strukturu, složení a barevnost originálního materiálu proběhly v minimální rozsahu, jako v případě odlomených rohů na římse pod znakem. V rámci portálu z dvou kamenných bloků bylo nutnou nahradit dožilé spárování.

Na erbech s precizně tvarovaným vysokým reliéfem a dynamicky se stáčejícími kartušemi byly již před restaurováním patrné zbytky polychromie. Během restaurování byly odebrány vzorky, které byly předány k laboratornímu rozhoru. Bylo by jistě lákavé v jedné z dalších etap erby nechat zazářit v jejich původní barevnosti, která nám je z jiných pramenů známa. Zajímavý je jistě i původní záměr, kdy kartuše s erby měly být lehce vykloněny, proto jsou v horní části voluty částečně zapuštěny do omítky.

V průběhu restaurování a přistavění mobilního lešení byly zjištěny v rámci reliéfu též drobné otvory na hlavě Panny Marie i dítěte, patrně po svatozáři. Reliéf byl staticky zajištěn upraveným podstavcem.

Restaurátorské práce jednoznačně přispěly k rehabilitaci hodnot objektu i jeho nejbližšího okolí. Proto jsme vděčni všem účastníkům, kteří se na této realizaci podíleli. V další etapě by měla být věnována pozornost samotné fasádě objektu a snad i doplnění kamenných prvků štítu průčelí v nárožích.

Fotogalerie zde



[1] Zajímavé je, že téměř současně (18. září 1711) žádal velvarský děkan P. Matěj Maxmilián Jodl († 1719 Velvary) o povolení vysvětit svatojánskou kapli na vršku nade vsí Hospozín. (P. Matěji Maxmiliánovi Jodlovi jako studentovi při piaristické koleji ve Slaném a jako zakladateli velvarského baroku bude věnován i příspěvek na letošních Slánských rozhovorech.)

[2] Věra Naňková, Kaple sv. Jana Nepomuckého v Hospozínku, in: Posel z Budče 15/1998, 22–23.