Index arrow Aktuality arrow Oprava sochy Panny Marie Bolestné ve Slaném dokončena
Oprava sochy Panny Marie Bolestné ve Slaném dokončena Tisk E-mail
Napsal Vladimír Přibyl   
27.11. 2015 10:09

 Opravu sochy Panny Marie zahájil restaurátor akademický sochař Jan Turský na podzim loňského roku. Památku převezli do jeho ateliéru a pro další „pobyt“ sochy pod širým nebem bylo nutné zpevnit kámen. Použil vakuovou metodu, kdy účinná konzervační látka při napouštění proniká hlouběji pod povrch kamene než při běžném nátěru.

Když listujeme v pamětnici slánského františkánského kláštera, nalezneme zápis o tom, že lipovou alej ke klášteru založili v roce 1728. Tehdy však okolí kláštera vypadalo jinak, než je tomu dnes. Za hradbami města stálo pár stavení, pak stodoly a okolo malá pole, louky. Ale přesto tady bylo přání přístupovou frekventovanou cestu ke klášteru vymezit řadou stromů a ozdobit ji sochami svatých.

První sochou, která byla v aleji vztyčena v době jejího založení za kvardiána Amadea Reinheldta, byla skulptura Panny Marie Bolestné. Investorem soch nebyli františkáni, ale různí dobrodinci, v tomto případě Jan Schuster ze Smečna. Následovaly sochy sv. Františka z Assisi a sv. Antonína Paduánského. Obě vznikly v roce 1734, přičemž první pořídil ředitel slánského panství Jindřich Bauer a druhou slánský radní David Daniel. Obě zmíněné památky byly v roce 1891 nahrazeny kopiemi od slánského sochaře A. Havla, který se podílel také na výzdobě nedalekého františkánského kláštera v Hájku u Unhoště. Nedávno obnovenou sochu sv. Antonína můžeme dnes spatřit na mostě před kostelem sv. Gotharda. V roce 1737 přibyla do aleje další tři díla – socha Spasitele, která po roce 1950 zanikla, dále sv. Bonaventura, jehož skulptura se dnes sice poškozená a několikrát opravovaná nachází u klášterního kostela, a nakonec socha sv. Petra z Alkantary. Tu dal pořídit příznivec kláštera z Postoloprt, rovněž se však nedochovala. Vyobrazení Panny Marie Bolestné, se kterým se setkáváme v barokním umění poměrně často, vychází z textu evangelia sv. Lukáše. Jedná se o výrok Simeona. Když přinesla Marie malého Ježíška do chrámu, Simeon jim požehnal a k Marii také pronesl: „ … tvou duší pronikne meč.“ Je to připomínka utrpení Panny Marie, která při Ukřižování trpěla se svým Synem. 

Před vlastním restaurováním a v jeho průběhu byly i názory, že socha představuje sv. Kláru nebo sv. Anežku. Avšak archivní záznam společně s datací a nakonec i historická fotografie ze 40. let minulého století, na které je patrný ještě atribut meče vetknutého do prsou Panny Marie, jednoznačně potvrdily, že se jedná o tento mariánský výjev. Snímek navíc potvrdil restaurátorovi způsob usazení hlavy na trupu figury a pomohl i při určení rozsahu doplnění chybějících odlomených kamenných částí.
Vletních měsících byla socha 28. srpna převezena společně se soklem z ateliéru do aleje. Následovaly již jen drobné úpravy, retušování doplňků a konečné prověření velikosti a tvaru atributu. Vzhledem k tomu, že kamenný sokl pochází z doby opravy na sklonku 19. století a má rovněž jistou památkovou hodnotu, rozhodli jsme se realizovat text na soklu písmomalířským způsobem a nezasahovat do kamene.  Památkový dozor měla Mgr. Julie Weissová.

Snímky ze samého závěru restaurování