Index arrow Aktuality arrow Slánské rozhovory 2015 – V červáncích kalicha
Slánské rozhovory 2015 – V červáncích kalicha Tisk E-mail
Napsal Vladimír Přibyl   
14.10. 2015 14:58

ico_XII. rozhovoryDvanácté Slánské rozhovory s názvem V červáncích kalicha se uskutečnily v úterý 6. října 2015 v refektáři karmelitánského kláštera ve Slaném. Jejich pořadateli se vedle města Slaného stala katedra politologie a filozofie Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Řád bosých karmelitánů. Setkání uvedl převor kláštera David Peroutka OCD, který mezi účastníky setkání přivítal starostu města Ing. Pavla Záloma. Poté společně  pogratulovali přítomnému faráři Československé církve husitské Stanislavu Jurkovi  (na obrázku) k jeho nadcházejícímu životnímu jubileu. Konferenci moderoval (a fotografoval) Vladimír Přibyl (Odbor kultury MěÚ Slaný).

DSC_0021První blok přednášek byl věnován husitství a jeho tradici v regionu. Zdeněk Kuchyňka (Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně) ve svém příspěvku Slánsko a doba husitská – historická skica – seznámil posluchače s tím, jak se toto období české historie zapsalo do dějin města Slaného a jeho okolí. Připomenul také sympozium M. Jan Hus a M. Štepán z Pálče, které se zde konalo před patnácti lety. Na něj navázal Jaroslav Havrlant (Oblastní muzeum v Lounech), který se v referátu Několik poznámek k husitským dějinám regionu vrátil k době před vypuknutím husitských válek a věnoval se otázkám spjatým s problematikou pěti vyvolených měst, Husovým listem do Loun a možností jeho pobytu na Žatecku. První část uzavřela Věra Brožová (Památník národního písemnictví) úvahou Ohlas husitství v díle Václava Beneše Třebízského; upozornila na to, že tento katolický kněz, rodák z nedaleké Třebíze, se jako spisovatel díval na husitství z pohledu českého vlastence 19. století. V jeho romanticky laděných povídkách tak vystupují přívrženci kalicha jako kladní hrdinové a jejich nepřátelé především německé národnosti jsou vykresleni jako postavy záporné. Druhý blok připravili pracovníci katedry politologie a filozofie FF Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Nejprve se ujal slova  David Peroutka úvahou – Husovo pojetí etiky na pozadí jeho procesu, kdy vyzdvihl Husovu odvahu postavit se proti autoritě, pokud ona jedná v rozporu s jeho morálním přesvědčením. V podobném duchu se nesl také příspěvek Martina Šimsy s názvem Lze o Janu Husovi mluvit jako o prodemokratickém a ekumenicky křesťanském mysliteli?

Podstatná část kolokvia poté byla věnována památkám doby pohusitské na Slánsku. Milada Studničková (Ústav dějin umění Akademie věd ČR, v. v. i.) nazvala svoje vystoupení Několik poznámek ke svorníku s hlavou Krista z kostela sv. Gotharda ve Slaném; zabývala se však zejména jeho sádrovým odlitkem, který ovlivnil moderní umění – třeba kubistické dílo Emila Filly. Následoval přehledný referát Jana Kašpara (Památník národního písemnictví) na téma Staré tisky bible ve slánském muzeu.

auditorium_akademie

 

 

 

 

 

 

 

 

Odpolední blok zahájil Jaroslav Hrdlička (Husitská teologická fakulta UK Praha) a pohovořil na téma Kalich v utrakvistické církvi, a to v souvislosti s malbou Krista s kalichem na klenbě kostela sv. Gotharda ve Slaném. Přednáška Jiřího Ungera (Archeologický ústav Akademie věd) Pražská a Lounská brána z pohledu archeologa přiblížila účastníkům výsledky výzkumů těchto bran ve městě.

Odpolední program pokračoval v kostele sv. Gotharda, kde se Petr Chotěbor (Odbor památkové péče Kanceláře prezidenta republiky) pokusil shrnout dosavadní výsledky stavebně–historických průzkumů této památky a doplnit je o své zajímavé a podnětné postřehy. Letošní hudební tečkou, která celodenní program rozhovorů ukončila, bylo vystoupení Husitského sboru Kladno Slaný, který pod vedením Zuzany Jurkové zazpíval několik duchovních písní z husitské doby. (Pavel Zděnovec)

Další snímky zde

DSC_0123