V úterý 8. října 2013 se konaly jubilejní desáté Slánské rozhovory, které jako v předchozím roce nalezly útočiště v refektáři kláštera dnes bosých karmelitánů ve Slaném. Úvodní proslovy přednesli za město Slaný místostarosta Jaroslav Hložek a za naše hostitele P. Petr Glogar, OCD, provinční delegát řádu bosých karmelitánů, jenž byl jedním z těch, kteří stáli u zrodu těchto setkání. První, věnované vztahu španělské kultury k českým zemím, proběhly v ambitu slánského kláštera v roce 2004, refektář se v té době opravoval.

Poté již započal vlastní program konference. Zahájil jí příspěvek PhDr. Vladimíra Přibyla (MěÚ Slaný) Františkánské nebe – obrazy J. V. Spitzera ze slánského kláštera, ve kterém přítomným stručně představil nedávno restaurovanou kolekci portrétů františkánských světců; ta kdysi tvořila součást výzdoby refektáře tehdy františkánského kláštera. Na jeho stručný výklad navázala restaurátorka akad. mal. Lenka Helfertová (Malba J. V. Spitzera z pohledu restaurátora), která nás podrobně seznámila s postupem opravy některých obrazů z této kolekce a také dokumentovala, srovnáním několika děl, poměrně vysokou kvalitu Spitzerovy malířské tvorby. Také další příspěvek – Poznámky k tvorbě Jana Jiřího Heringa mladé kunsthistoričky Mgr. Ing. Marie Opatrné (Národní muzeum Praha) – se věnoval jedné z památek zdejšího kláštera, a to Heringovu rozměrnému Ukřižování, který je součástí výbavy konventního kostela (původně se nacházel v katedrále sv. Víta v Praze).

Po krátké přestávce následoval blok věnovaný uměleckým dílům Slánska. Nejprve vystoupil PhDr. Tomáš Hladík (Národní galerie, Praha), aby ve svém příspěvku Socha sv. Jana Nepomuckého z barokního oltáře ve Smečně v kontextu tvorby Ignáce Františka Platzera vysvětlil význam tohoto typu zobrazení světce nejen v díle Platzerově, ale i dalších sochařů té doby. Z pohledu restaurátora nám poté přiblížila smečenský svatojánský oltář akad. mal. Markéta Pavlíková, Ph.D. (K obnově svatojánského oltáře ve Smečně), která v současné době dokončuje závěrečnou etapu obnovy tohoto barokního skvostu. Z jiné perspektivy se na památky dívá další z účastníků konference PhDr. Miloš Sládek, Ph.D. (Památník národního písemnictví, Praha), jenž se věnoval tématu Barokní nástěnné malby v kostnici Pálečku z pohledu literárního historika; upřel pozornost auditoria především k biblickým citátům, které tyto malby doprovázejí. Zde je třeba připomenout, že se zanikající malby v kostnici (jediné dochované památce tohoto druhu v regionu) podařilo zachránit. 

Následující část byla zaměřena na sbírky Vlastivědného muzea ve Slaném a tak se jejího moderování ujal ředitel muzea Mgr. Jan Čečrdle. Nejprve nám přiblížil Bc. Jan Kašpar z Památníku národního písemnictví v Praze knihu Vavřince Leandra Rvačovského Masopust; autor působil po jistou dobu i ve Slaném. Restaurování exempláře z majetku muzea popsala akad. mal. MgA. Magdalena Rafl Bursová (K obnově slánského tisku Rvačovského Masopustu a františkánského nekrologia ze Slaného), která se ve druhé části svého příspěvku věnovala obnově nekrologia slánských františkánů, které se po její opravě stalo stálou součástí muzejní expozice. Dalším bodem setkání, jistě radostně očekávaným, se stal oběd, který připravili zdejší řeholníci.

O polední přestávce bylo také možno navštívit konventní kostel Nejsvětější Trojice a vyslechnout krátký komentář Mgr. Ing. Marie Opatrné ke zmíněnému obrazu Ukřižovaného od J. J. Heringa. Odpolední blok zahájil Mgr. Marek Pařízek (Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze ), jehož příspěvek Mistr doksanské archy a Slánsko se zabýval  mimo jiné také oltářem (patrně zcela novogotickým) ze zámecké kaple ve Smečně a oltářem z Ledců. O tom jak citlivě upravit památkově chráněný interiér klášterního kostela potřebám současné liturgie hovořil zástupce převora kláštera bosých karmelitánů ve Slaném P. Pavel Pola, OCD (K návrhu liturgického prostoru kostela Nejsvětější Trojice v konventu bosých karmelitánů ve Slaném). Letošní 150. výročí narození malíře Ludvíka Kuby připomenul PhDr. Vladimír Přibyl v příspěvku připraveném ve spolupráci s Olgou Černušákovou (Ludvík Kuba a Slaný), přiblížil Kubovy pobyty ve Slaném a „představil“ jeho zdejší přátele a zejména poměrně početnou kolekci jeho obrazů, které se dodnes ve Slaném uchovaly.  Poslední přednášející Ing. arch. Eva Volfová (Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze) nás informovala o stavu právě probíhající mimořádně náročné rekonstrukce kostela sv. Jakuba v Želenicích (Památková aktualita – k opravám památek na Slánsku).

Většina z účastníků konference se poté vydala autobusem do nedalekého Vraného. Zde se uskutečnil v kostele Narození sv. Jana Křtitele krátký koncert (varhany – Aleš Nosek / mezzosoprán – Blanka Nosková) – hudební tečka za letošním setkáním. Na programu nazvaném Varhanní hudba „nejen“ svatovítských varhaníků zazněla díla J. G. Walthera, J. S. Bacha, F. X. Brixiho a dalších. Po tónech duchovní hudby jsme měli možnost si prohlédnout také výzdobu kostela, jehož významnou částí jsou také fresky J. V. Spitzera, jejichž námětem jsou výjevy z legendy patrona kostela. Krátký výklad PhDr. Vladimíra Přibyla k výzdobě chrámu poté ukončil jubilejní X. Slánské rozhovory. Na závěr nezbývá než jen doufat, že se v příštím roce opět uskuteční a najdou si opět tolik posluchačů jako ty letošní. (Pavel Zděnovec, psáno pro Slánskou radnici)

Fotografie z konference zde

Náhled sborníku, ve kterém jsou otištěny některé příspěvky naleznete zde