Slánské rozhovory 2010 navázaly na kolokvium M. Jan Hus a M. Štěpán z Pálče, které ve Slaném proběhlo před deseti lety (25. 5. 2000). Odbornou část konference zahájil děkan Husitské teologické fakulty prof. ThDr. Jan Blahoslav Lášek (HTF UK Praha), který v referátu Pohled na českou reformaci včera a dnes načrtl přehled dosavadního husitologického bádání. Připomněl významné osobnosti, které zásadně ovlivnily studium doby husitské (Palacký, Masaryk), přičemž podotkl, že u jejich děl nebyl dostatečně brán zřetel na teologickou rovinu Husova díla, což je podstatné. 

Ve stručnosti popsal vývoj na katolické straně, kde sice teologický pohled hrál rozhodující úlohu, ale Husovo dílo bylo hodnoceno mimo obecnou církev (Sedlák). Dokumenty Druhého vatikánského koncilu přispěly rovněž na katolické straně ke změně vnímání M. J. Husa. V této souvislosti bylo vzpomenuto rozsáhlé dílo, které sepsal benediktin Paul de Vooght. Prolomil se tak bludný kruh "husovské otázky"– část odborníků tehdy chápala dílo M. J. Husa v Palackého rovině a druhá část vše sledovala v katolicky odmítavé pozici. Proces sblížení stanovisek byl rozpracován tzv. Husovskou komisí a nakonec vyvrcholil vyhlášením Jana Pavla II., který zařadil M. Jana Husa mezi reformátory církve. Prof. Lášek naznačil další cesty husovského bádání – kritickou edici textů Husových předchůdců, vydávání Husova díla a vypracování ekumenicky akceptovatelného životopisu M. Jana Husa. V teologické rovině se nesl i referát ThDr. Jaroslava Hrdličky (HTF UK Praha) Husovo pochopení církve v díle Vlastimila Kybala. Jaroslav Hrdlička se podstatně podílí na přípravě vydání vzpomínek exilového historika Vlastimila Kybala, jehož první díl se již připravuje k tisku.

Historický blok uvedlo vystoupení PhDr. Jany Kobrlové (CČSH, Praha - na obrázku) – Čechy v době husitské – základní přehled. Na tento rámcový referát navázal konkrétní příběh města Loun – Louny mezi Husem a Zikmundem, který poutavě přednesl Mgr. Jan Mareš, Ph.D. (Státní okresní archiv Louny, na obrázku níže). Příběh o tom, jak se město z donucení i v intenci svých vlastních interesů zachovalo v pohnuté době ve vztahu k Husovi a Zikmundovi. Jako příklad byl uveden rozdílný přistup k dominikánskému klášteru, který byl zničen, a ke konventu magdalenitek, ke kterému mělo město bližší vztah, a tak nakonec nezanikl. A jak město přišlo i o získaný majetek (neprávem, jak napsal soudobý kronikář - potem bojovným), který sice Zikmund Lounským slíbil, ale velkou pečetí tento slib již nepotvrdil. A než jej měšťané dostihli, zemřel v Jihlavě.

Slánskou husitskou historií se dlouhodobě zabývá PhDr. Karel Křesadlo (Jihlava), který se však pro nemoc nemohl setkání zúčastnit. V zaslaném referátu Město Slaný za husitství, jehož část byla auditoriu tlumočena, uvádí neslavnou historii o dobývání města na jaře v roce 1425. Tehdy 5. dubna oblehla táborsko-sirotčí vojska vedená Janem Roháčem z Dubé Slaný. Město bylo tehdy silně zpustošeno a v masných krámech na náměstí byla podle tradičního podání upálena celá městská rada i s rychtářem (to jsou ty známé tři kříže na slánském náměstí). Historický blok uzavřel PhDr. Pavel Kůrka Ph.D. (Historický ústav AV ČR), který promluvil v referátu – Utrakvismus 16. století – měšťanská konfese? – o proměně náboženského vyznání měšťanů, o ústupu utrakvismu a příklonu měšťanů k luteránství.

Odpolední blok zahájil prof. PhDr. Tomáš Durdík DrSc. (Archeologický ústav AV ČR, na obrázku), který v příspěvku Husitství – vliv na hradní architekturu – uváděl příklady, jak způsob husitského boje ovlivnil stavby městského opevnění (monumentální opevnění města Tábor), a zabýval se hrady husitských hejtmanů v Českém středohoří (Oltářík, Kalich). 

Zcela zásadní byl příspěvek PhDr. Milady Studničkové (Ústav dějin umění AV ČR) – Martinická bible. V pozoruhodném referátu se dr. Studničková zabývala původem rukopisu – připomněla práci slánského prof. Švába, který na vyobrazení identifikoval postavu u hranice jako Petra z Mladoňovic, jenž byl očitým svědkem Husovy smrti, dále práci Jana Květa (1929). Rovněž sledovala genezi malířské výzdoby a věnovala se ikonografii iniciály s postavou Mistra Jana Husa na hranici. Toho jeho stoupenci vnímali jako následovníka Krista, kdy Kristus byl také chápán v Novém zákoně jako druhý Adam.   

Odbornou část konference završila dvě vystoupení v prostorách expozice o Rudolfu Urbánkovi. PhDr. Miloš Sládek (PNP Praha - na obrázku dole při prohlídce) komentoval výstavu Souvislý svazek rukou a duší aneb Květina vzpomínek na slánského rodáka a českého historika Rudolfa Urbánka, kterou připravil z jeho pozůstalosti z fondu Památníku národního písemnictví. Urbánkovský blok uzavřel PhDr. Jaroslav Boubín (Historický ústav AV ČR), který v medailonku historika také zdůraznil, nakolik se město Slaný a jeho poděbradská minulost odrazily v jeho díle – není jisté, zda by se Urbánek tak intezivně zabýval poděbradskou dobou, nebýt toho, že se v tomto městě narodil, studoval na gymnáziu a dotýkal se památek s poděbradskou historií spojených. 

Odborné setkání doprovázely další dvě výstavy – Martinická bible a její cesta z 15. do 21. století (ve spolupráci s knihovnou Akademie věd ČR – na chodbě knihovny) a Kniha knih ze sbírek slánského muzea – vystaveny byly tisky bible Kutnohorské (1489 – na obrázku motiv z doby husitských válek), Melantrichovy (1549) a Melantrichovy-Veleslavínovy (1613), které doplnila bible Svatováclavská (1715) (výstavka v kolejní kapli Zasnoubení Panny Marie). 

Na konferenci navázalo ekumenické setkání, kterému předsedal Doc. ThDr. David Tonzar Th.D., biskup Pražské diecéze Církve československé husitské. Ten ve svém vystoupení představil současný stav církve, která je jednou z cest ke Kristu. Křesťanské církve v České republice charakterizoval jako mozaiku, nikoliv jako jednotlivé kameny. Mgr. Stanislav Jurek (CČSH, Slaný) v příspěvku Husitství stále živé ve slánském sboru CČSH přiblížil dnešní život slánského společenství. Mgr. Jana Daněčková (farářka evangelické církve metodistické, Slaný) promluvila o slánských metodistech a Mgr. Pavel Táborský (farář ŘKC, Slaný) zavzpomínal na svoji cestu k ekumenismu po Druhém vatikánském koncilu, kdy působil v Praze, Královicích a nyní ve Slaném. Vystoupení duchovních obohatil zpěv Husitského pěveckého sboru (Kladno, Slaný) pod vedením doc. PhDr. Zuzany Jurkové, Ph.D. Setkání zakončila společná modlitba Otčenáše.

Další obrázky z konference zde (foto Jiří V. Jaroch)

 Zvukový záznam některých přednášek

• prof. ThDr. J. B. Lášek • Pohled na českou reformaci včera a dnes - ke stažení zde (MP3 - 32,5 MB)

• Mgr. Jan Mareš, Ph.D. • Louny mezi Husem a Zikmundem  - ke stažení zde (MP3 - 24,3 MB)

• prof. PhDr. Tomáš Durdík DrSc. • Husitství – vliv na hradní architekturu   - ke stažení zde (MP3 - 32,5 MB)

• PhDr. Milada Studničková  • Martinická bible  • dotazy prof. Durdík - Nový hrad u Kunratic • ke stažení zde (MP3 - 35,8 MB)