Index arrow Slánské rozhovory 2009
Slánské rozhovory 2009 Tisk E-mail
Napsal Vladimír Přibyl   
09.10. 2009 14:08

ico_2009V pořadí již šesté Slánské rozhovory  2009 / novorenesance, východiska a realizace zahájili místostarosta města Slaného Jaroslav Hložek a Doc. PhDr. Iva Ondřejová, CSc., ředitelka Ústavu pro klasickou archeologii z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Ta nejprve připomněla význam antického umění pro evropskou kulturu a nato se v prvním příspěvku zabývala otázkou, jak do starého českého a moravského výtvarného umění pronikaly památky antiky - což doložila na řadě příkladů druhotného užití antických gem a kamejí (relikviáře, ostatkové kříže). Na tento referát navázal prof. PhDr. Jan Bouzek DrSc (Ústav pro klasickou archeologii FF UK Praha) - Přenos starých vzorů do novověkého umění.

rozvory_1 Ve Slaném zmínil Jan Bouzek (na obrázku vlevo) aktivity ústavu, zejména badatelskou činnost o tradici antiky, jak se uplatňovala ve vývoji výtvarného umění, a jmenoval řadu studií publikovaných v sérii sborníků Studia Hercynia. Ve svém referátu se dotkl vlivu antiky na moderní malbu (Toyen) a na novější architekturu, ve které je patrný návrat k antickému pojímání prostoru, k "antickému modulu", který ve svém díle uplatnil i Le Corbusier, a to ve svém patrně nejznámějším díle - v chrámu v Ronschamp. Poté následovalo zahájení výstavy  - Dotyky Athény Ergané - kterou připravil Mgr. Jan Čečrdle (odbor kultury MěÚ Slaný). Některé vystavené exponáty přiblížil účastníkům právě prof. PhDr. Jan Bouzek DrSc. Dopolední blok uzavřel prof. PhDr. Jan Bažant, CSc (Kabinet pro klasická studia Filozofického ústavu Akademie věd České republiky), který naznačil ohlas antického umění u našich nejstarších památek sochařství - postava panovníka z Juditina mostu v Praze, postavy evangelistů ze Žitenic (před r. 1200). Poté se prof. Bažant obrátil k novějšímu umění - k budově lékárny ve Vratislavově ulici v Praze, kterou dal postavit v letech 1933-34 PhMr.Čeněk Řehák - zde zaujala zejména sochařská výzdoba, která má své vzory v antické skulptuře. 


hlavackaOdpoledne jako první přednesl prof.. PhDr. Milan Hlavačka CSc (Ústav českých dějin FF UK v Praze, na obrázku) přednášku Zlatý věk české samosprávy a město Slaný. Na základě archivních pramenů naznačil Milan Hlavačka hospodářské i politické postavení Slaného na sklonku 19. století; v závěru pak spojil některé významné slánské budovy s konkrétními stavebníky - politickými představiteli města. Po tomto "historickém půdorysu" Mgr. Jan Čečrdle (odbor kultury MěÚ Slaný) seznámil účastníky konference se slánskou Wilsonovou ulicí, připomněl její historii - spojenou se stavbou vlakového nádraží - a její  nejvýznamnější stavební památky. PhDr. Irena Bukačová (Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici) se zastavila u jedné z osobností české novorenesance Antonína Wiehla - architekta domu čp. 560 ve slánské Wilsonově ul. V této souvislosti zdůraznila i Wiehlův podíl v oblasti památkové péče. Plzeňskou novorenesanční architekturu Rudolfa Štecha uvedl ve Slaném ing. arch. Petr Domanický (Západočeská galerie v Plzni). Rudolf Štech po svém krátkém, ale podstatném působení ve Slaném, odchází do Plzně, kde navrhl řadu domů, na jejichž výzdobě spolupracoval s Mikulášem Alšem, přičemž Alšovy návrhy realizoval Josef Bosáček. Bosáčkovi, Štechovi a Alšovi byl věnován závěrečný příspěvek Jarmily Štogrové  (Praha), na jehož konci se účastníci přesunuli do výstavního sálu slánského muzea, kde probíhá výstava Trojzvuk, která je věnována právě této trojici umělců.
Tečkou Slánských rozhovorů 2009 byl koncert Českého filharmonického kvarteta a pražského pěveckého sboru Hlahol, v jejichž podání vyslechli posluchači díla Zdeňka Fibicha, Antonína Dvořáka a Josefa Suka. 

Fotografie Jiřího Jarocha ze Slánských rozhovorů 2009 naleznete v galerii

 

rozhovory_3