Index arrow Krajem Třebízského arrow Srbeč
Srbeč Tisk E-mail
Napsal Vladimír Přibyl   
09.12. 2004 00:00
ikonaPředposlední místem našeho letošního putování po kraji V. B. Třebízského byla Srbeč se starobylým kostelem sv. Jakuba Většího .

Středověký reliéf ve slánském muzeu a kostel sv. Jakuba Většího v Srbči

Mnohého návštěvníka slánského muzea upoutá v expozici středověké historie kamenný gotický reliéf - který pochází z kostela sv. Jakuba Většího v Srbči. Později byl tento pozoruhodný fragment uložen ve slánském muzeu. Na tympanonu vypodobnil neznámý středověký mistr patrně výjev Korunování Panny Marie. Podle některých badatelů je na reliéfu i sv. Jakub Větší - postava s poutnickou (?) holí. Tato vzácná památka byla i jedním z důvodů, proč jsme se vypravili v rámci našeho putování krajem Václava Beneše Třebízského do Srbče.

Starobylý kostel sv. Jakuba Většího představuje dominantu v obci. Kostel byl připomínán jako farní již v roce 1350 a v roce 1364 mělnický probošt Jan z Landštejna uvedl do Srbče kněze. Z původního kostela stojí dodnes presbytář zaklenutý jedním polem křížové klenby. Chrám byl ve středověku vyzdoben nástěnnou malbou, ze které se nám zachoval pozoruhodný úsek s výjevem Posledního soudu. Vidíme zde Krista jako soudce trůnícího na zeměkouli, pod ním přímluvkyně Panna Maria a sv. Jan Křtitel, pod nimiž je shromážděno lidstvo k Poslednímu soudu.

Dnes je zařízení kostela je novogotické, vše, co zůstalo ze starobylé výzdoby, bylo ukryto. Bohužel byl odcizen i Votivní obraz rytíře Adama Jana Hrušky.

Kostel byl nedávno zcela obnoven, a to zásluhou našeho průvodce Josefa Hercingera - dnešního pastoračního asistenta slánského děkana - který získal od obce Srbeč finanční podporu. Vlastně je to v našem kraji jediná cesta, jak zachránit církevní památky, a nejen ty. Podmínkou je člověk, kterému památka přirostla k srdci a odpovědná obec, která poskytne část finančních prostředků na opravu…

Co ještě upoutalo "poutníka" kraje Václava Beneše Třebízského? Jsou to nové obrazy, které nahradily odcizená, nebo uložená plátna z hlavního oltáře. Autorem je Vlastimil Bláha (*1930), který namaloval na hlavní oltář Jana Evangelistu, sv. Jakuba Většího a sv. Jana Křtitele. Byly tak nahrazeny historické Sequensovy obrazy novodobým projevem malíře, který vtiskl sakrálnímu prostoru aktuální duchovní akcent…

Ještě vystoupáme k historickým zvonům a sledujeme jak kyvadlo věžních hodin nám nemilosrdně ukrajuje čas našeho pozemského putování... vrátíme se do presbytáře kostela... opět si prohlížíme nástěnnou malbu a v duchu máme před sebou reliéf ze slánského muzea - dotek středověku. Vycházíme ven, v obci ticho a v dálce jakoby někdo zpíval gregoriánský chorál... (Př.)
Srbeč
Vlastivědné muzeum ve Slaném - reliéf Korunování Panny Marie ze Srbče
Srbeč
Kostel sv. Jakuba Většího v Srbči - novogotické průčelí
Srbeč
Pozdně gotický portál kostela v Srbči
Srbeč
Gotická malba v presbytáři kostela - Poslední soud - celek
Srbeč
Gotická malba v presbytáři kostela - Poslední soud - detail - Panna Maria přímluvkyně
Srbeč
Pohled do interiéru kostela z chrámového kůru
Srbeč
Odcizený Votivní obraz rodiny rytíře Adama Hrušky z Března z r. 1581
Srbeč
Stojany pro muzikanty jsou stále připraveny
Srbeč
Varhany mají stále pěkný zvuk
Srbeč
Novogotický oltář s novou malířskou výzdobou
Srbeč
Hlavní oltářní obraz sv. Jakuba Většího od Vlastimila Bláhy
Srbeč
Na věži kostela se zachoval původní středověký zvon
Srbeč
Struktura zdiva středověké věže kostela