Index arrow Barok ve Slaném arrow Zaniklá kaple Čtrnácti svatých pomocníků ve Slaném
Zaniklá kaple Čtrnácti svatých pomocníků ve Slaném Tisk E-mail
Napsal Vladimír Přibyl   
15.01. 2009 09:28

kaple_icoVe sbírkách slánského muzea se nachází pozoruhodná kresba zaniklé kaple Čtrnácti svatých pomocníků od Matěje Jindráčka, která byla publikována ve Slánském obzoru v roce 1907. Dějinami kaple, která stávala na Lounském předměstí, naproti slánské sokolovně, se také v roce 1924 ve stejném časopise zabýval archivář Jindřich Hulinský. Svatyně byla založena v roce 1738 - tedy o třináct let dříve než kladenská Dientzenhoferova kaple sv. Floriána. 

kaple14_kresbaUvádím to proto, že slánská stavba byla také centrálou, přičemž jen o něco menší, jak o tom svědčí velikost dochované oltářní architektury v kostele sv. Jakuba v Lidicích, kam byl oltář po zrušení kaple v roce 1785 převezen. Slánská kresba detailně zachycuje podobu stavby, i když jsme tak trochu na rozpacích, zda můžeme skutečně hovořit o původním vzhledu ze čtyřicátých let 18. století.

Když se totiž podíváme na průčelí, zarazí nás poněkud nejednotné pojetí. Pozdní barok reprezentuje dynamická úprava fasády, zejména tvarování štítu s rokokovými volutami, na kterých sedí postavy andílků. Ty adorují kříž na segmentovém štítu, jeden má v rukou mučednickou palmu a druhý vavřínovou korunou. Uprostřed štítu je umístěn monogram jména Ježíš – IHS a pod ním tři hřeby, připomínající jeho ukřižování. Takový znak používali sice hlavně jezuité, ale vyskytoval se i mimo jejich působnost. Pokud se skutečně jedná o kapli z roku 1738, dal by se předpokládat jiný tvar okna nade dveřmi, tedy v duchu pohybového baroku – třeba tzv. kasulové okno. Na kresbě však okno doplňuje klasicistní feston – zdobný prvek více užívaný v architektuře až kolem roku 1770. Jak vyplývá z kresby, byla kaple zaklenuta kupolí, kterou završovala zděná lucerna, a autor zachytil i jednu z postranních apsid.

Když se rozhlédneme po barokním Slaném, nalezneme architektonickou analogii – mám na mysli štít slánského děkanství, na kterém také dva andělé se znaky reprezentujícími děkanství adorují kříž ve středu štítu. Při opravě děkanství v 19. století došlo k úpravě štítu, ke zjednodušení jeho profilace, která více odpovídala tehdejším estetickým představám.

O výtvarném řešení interiéru kaple vypovídá zmíněný oltář, zejména sochy sv. Petra a  sv. Pavla. Jejich slohový rozbor nás přivádí k sochařské výzdobě hlavního oltáře v kostele sv. Gotharda ve Slaném; obě totiž pocházejí ze stejné řezbářské dílny a vznikly po roce 1760. Neméně zajímavý je oltářní obraz čtrnácti svatých pomocníků, který je uložen ve slánském muzeu. Je na něm vypodobněno čtrnáct svatých pomocníků v nouzi – sv. Achác, sv. Barbora, sv. Blažej, sv. Cyriak, sv. Diviš, sv. Erazim, sv. Eustach, sv. Jiljí, sv. Jiří, sv. Kateřina, sv. Krištof, sv. Markéta, sv. Pantaleon, sv. Vít. obraz14Pro úplnost uveďme, že přímo ve Slaném se nacházel další oltář čtrnácti svatých pomocníků ve františkánském klášteře a na Slánsku pak ještě v kostele ve Smečně; oba však zanikly. Významným poutním místem s úctou čtrnácti svatých pomocníků byl františkánský klášter v Kadani. V barokní době vzývali poutníci tyto světce i pro příslib, že ti, kteří se k nim s důvěrou v nouzi obrátí, budou spaseni. Starobylá úcta ke čtrnácti svatým pomocníkům se šířila obzvláště v dobách, kdy lidstvo navštěvovala různá soužení. Byla pro ně formou terapie, posilovala jejich důvěru v život věčný. Nedávno u nás vyšla kniha s názvem Duchovní terapie a křesťanská tradice čtrnácti svatých pomocníků od německého benediktina Anselma Grüna, který aktualizuje spiritualitu úcty k nim do dnešní doby, kdy jsme zraňováni civilizačními chorobami a ranami, které v době baroku ještě neměly místa.

Ale vraťme se k obrazu, který je i zajímavým dokladem slánské historie. Již při zběžné prohlídce zjistíme, že jen málo připomíná dobu baroka. Je to dílo zjevně mladší a jeho výtvarná úroveň není vysoká. Osobně mě při prvním setkání tak trochu mátlo, že na obraze vévodí nad rámec čtrnácti pomocníků dvě dominantní postavy světců – sv. Jakuba a sv. Jana Křtitele. Vysvětlení je zřejmé, obraz byl po zrušení kaple přenesen do kostela v Lidicích, který je svatému Jakubovi zasvěcen. A co svatý Jan Křtitel? I ten je spjat s kostelem v Lidicích, který byl dříve zasvěcen jak sv. Jakubovi, tak sv. Janu Křtiteli, jenž byl patronem kaple, která stála poblíž svatojakubského kostela. A když v roce 1880 namaloval nový oltářní obraz pro lidický kostel František Sequens, nyní však již pouze se sv. Jakubem, starší obraz uložili a posléze předali do slánského muzea.

Při pohledu na obraz ve slánském muzeu si můžeme položit otázku, co se skrývá pod novější malbou, zda tehdy použili nové plátno a namalovali nový obraz a umístili do původního rámu, nebo „jen“ přemalovali obraz původní. To by ukázal případný restaurátorský průzkum. V každém případě zaniklá kaple čtrnácti svatých pomocníků a její umělecká výzdoba představuje významný a nedoceněný doklad závěru barokního umění ve Slaném.

Obrázek dole - situace kaple na tzv. tereziánském půdorysu města Slaného.

(Psáno pro Slánskou radnici 2/2009)

 

situace1