Index arrow Barok ve Slaném arrow Svatý Vácslav mučedlník
Svatý Vácslav mučedlník Tisk E-mail
Napsal Vladimír Přibyl   
16.08. 2007 07:37

ico vaclavZářijová slánská památka "svatogothardského putování" by měla být svatováclavská; to jsem si uvědomoval, když jsem před několika dny v zámecké galerii v Opočně obdivoval návrh obrazu Zavraždění sv. Václava od Itala Francesca Trevisaniho a za několik dní doputoval do Žamberku, abych zde v kostele sv. Václava mohl spatřit definitivní dílo - rozměrný obraz, který dosahoval výšky více než pěti metrů. Když se "svatováclavsky" porozhlédneme po Slánsku, zjistíme, že se zde nachází řada starobylých kostelů zasvěcených sv. Václavu, ale jeho titulní obrazy na hlavních oltářích byly postupně nahrazeny novějšími (Kmetiněves, Hobšovice, Dřetovice).

Hodnotné oltářní plátno se zajímavým námětem Sv. Václav přivádí pohanské děti k víře (1812) objednali Kinští pro zámeckou kapli v křídle budenického zámku; namaloval je zakladatel pražské malířské Akademie - Josef Bergler. Zachovalo se také několik menších svatováclavských obrazů (Budeč, Hospozín) a řada dřevěných plastik a kamenných soch.
Pro město Slaný má význam kostel sv. Václava v Ovčárech, z jehož hlavního oltáře zbylo pouze torzo malby, která představovala Sv. Václava mezi anděly - cenná památka z konce 17. století.
Při postupné prohlídce oltářů kostela sv. Gotharda nás však zajímá shora zmíněné téma - mučednická smrt sv.Václava, výjev tolik obdivovaný v Žamberku. Barokní obraz s tímto námětem se nám na Slánsku dochoval, pokud vím, právě pouze ve sv. Gothardu ve Slaném; známý slánský svatováclavský obraz Ferdinanda Velce vznikl až na přelomu 19. a 20. století. A  tak nejbližší obdobnou barokní památku z konce 18. století nalezneme na hlavním oltáři v legendárním rodišti sv. Václava - ve Stochově. Při pohledu na slánský obraz ze sv. Gotharda nechme promluvit i dobový text o mučedlníkovi sv. Vácslavu. Jan Tanner a Felix Kadlinský popisují ve zkratce závěr jeho života takto …Vácslav sice o půlnoci s kanovníky v kostel jitřní držel a po jitřní, jda domů, že jest tu před kostelními dveřmi od bratra postížen a zamordován; aby se pak utíkaje do kostela dostati nemohl, že jsou dvéře kostelní byly zavřeny a ta byla příčina, že jest tu před dveřmi zamordován… (Život a sláva sv. Václava, 1669).
Před krátkým rozborem slánského díla si připomeňme dvě významná barokní plátna se stejným námětem - obraz Karla Škréty z jeho proslulého Svatováclavského cyklu (1641) a obraz Petra Brandla z břevnovského klášterního kostela (1719). Na nich však dostává Václav smrtící ránu zezadu, jak tomu je i u nejstarších vyobrazeních, na kterých je tradičně zdůrazněna hrůza a zákeřnost bratrovraždy …nevinný beránek padá zasažen bratrovou ranou (tak poznamenáno malířem raného baroku Karlem Škrétou). Proto je zajímavé, že ve Slaném, tak jako v Žamberku, se jedná o útok zepředu. A oproti žamberské malbě, kde jsme svědky začátku napadení, na slánském díle již byla rána dýkou do hrudi mučedníka zasazena. Běží o obdobný okamžik dokonané vraždy jako při zobrazení slánského Stětí sv. Barbory, o kterém jsme psali před časem.
vaclav 2 Smrtelně zraněný Václav se na slánském zpodobnění v pádu tradičně chytá klepadla se lví hlavou na středověkých dveří kostela, které mají představovat starobylý vstup do staroboleslavského chrámu. Václav je namalován bez vévodské čapky, kterou však má Boleslav; kostýmy protagonistů děje patří do druhé poloviny 18. století. Zda muž s lucernou ve spodní části zosobňuje Václavova učedníka Podivena, nevíme; snad i tato postava náležela do skupiny okolo knížete Boleslava. Pochodně a zmíněná lucerna připomínají, že byl sv. Václav zavražděn brzy ráno …po jitřní, jda domů…
Slánské plátno, přes četná poškození, vypovídá o poměrně slušném výtvarném školení malíře, zatím anonymního autora podstatné většiny barokních oltářních obrazů, které vznikly po roce 1760. (Psáno pro Slánskou radnici 9/2007)