Index arrow Gothard 2007 arrow Slánský svorník a francouzský sochař A. Bourdelle
Slánský svorník a francouzský sochař A. Bourdelle Tisk E-mail
Napsal Vladimír Přibyl   
22.02. 2007 09:10

svornikicoDnes se v kostele sv. Gotharda zastavíme u nejhodnotnější středověké skulptury, zajdeme do kněžiště a podíváme se vzhůru na pozdně gotický svorník s hlavou Krista; je však vysoko nad námi, a tak rozeznáme málo. Proto bude lépe navštívit slánské muzeum, kde se nachází jeho kvalitní sádrový odlitek, pořízený při opravě kostela na sklonku 19. století.
Slánský svorník s hlavou Krista je spojen s osobností významného francouzského sochaře Émilla Antoina Bourdella (* 1861, † 1929), jehož památnou návštěvou v Praze roku 1909 žila široká umělecká obec. O jeho díle a výtvarných názorech čteme v soudobém českém tisku - ve Volných směrech o jeho díle psal sochař Stanislav Sucharda a návštěvu zhodnotil malíř Miloš Jiránek.

 

svornikSlánský rodák V.V. Štech na jeho návštěvu vzpomíná ve své knize V zamlženém zrcadle (1967), kde Bourdelle … svým bystrým pohledem potvrzoval nadčasovost a význam díla. Štech zdůrazňuje, že i jinde nacházel vlastnosti dříve nepovšimnuté … Nejvíce jej však upoutal odlitek hlavy Kristovy na svorníku sv. Gotharda ve Slaném, vlastně neslohové dílo o mocně vzdutých oblinách, scelených podivuhodným výrazem vážného a tichého smutku, jenž prostupuje asymetricky nadsazenou hlavu. "Tu musím mít!" Mařatka opatřil čtyři odlitky, z nichž jeden dostal host. Visel potom v čele jeho pařížského ateliéru. Tomuto bystrému muži neunikla jakákoliv hodnota v kterémkoliv prostředí.
Stojíme tedy před jedinečnou památkou gotického sochařství ve Slaném, je to dílo osobitého výrazu, stylizovaný obličej Krista, který je pojat v úhrnu expresivně, asymetricky a zároveň s ohledem na velký odstup diváka. Při prohlídce oceníme jak práci v detailu, tak jistou sochařskou monumentalitu a duchovní význam.
Náš přední znalec gotického sochařství prof. Jaromír Homolka uvedl, že původ skulptury je starší než vlastní pozdně gotická klenba kněžiště kostela a její slohové východisko hledal v okruhu tradice parléřovského sochařství české gotiky. S ohledem na tvar desky uvažoval, že byl slánský reliéf součástí tympanonu portálu a teprve později druhotně zasazen ve vrcholu klenby. Kladenský kolega Zdeněk Kuchyňka před časem však správně rozpoznal, že uvažovaný tvar tympanonu představuje "základní" desku odlitku, na kterém je reliéf pouze umístěn a nejedná se o původní tvar originálu. Vysoký reliéf hlavy Krista byl zhotoven pro nové slánské zaklenutí na přelomu 15. a 16. století. Slánský svorník můžeme posuzovat z několika hledisek. Za prvé z pohledu kunsthistorika, kdy hledáme slohové analogie v českém gotickém sochařství. Nebo pohled ikonografický, kdy se zaměříme na obsah památky, kterou představuje hlava Spasitele nad kněžištěm. V tomto případě podtrhneme skutečnost, že Kristus je pro křesťanskou věrouku - kamenem úhelným, jinak řečeno svorníkem lidské existence časné i věčné.
Meduza, 1913 A nakonec je to pohled umělce, dejme tomu sochaře, tak jak tomu bylo v případě Bourdellově (na obrázku jeho Medúza z roku 1913), který zachytil ve slánské památce nadčasovost a aktuální výtvarnou inspiraci. On sám se v Praze ke starému umění gotiky vyznal, když na přednášce o francouzském sochaři Rodinovi řekl … prameny starého umění - věděl jsem, že existovali umělci gotiky; věděl jsem ovšem, že existovali, jako to ví každý, ale nezabýval jsem se jimi, nešel jsem se podívat na jejich díla. A kdybych se k nim náhle obrátil, kdybych byl pohleděl na ně, nebyl bych je dovedl vidět v jich pravdě, v jich kráse … Ale postupně jsem dokázal jít k nim a pochopit je časem, když jsem vypudil falešná arcidíla, jež nám vnutilo oficiální vychování. Dovedu dnes konečně jít k pravým arcidílům světa a nikdo neruší mé nazírání, neboť cesty k nim jsou opuštěny.
A zcela na závěr při pohledu na anonymní práci slánského středověkého sochařství mně tanou na mysli další Bourdellova slova … nenamlouvejme si přátelé, jestli se ti nesmírní mužové skrývali, jestli nám nechtěli odkázat ani svá jména, bylo to proto, že jejich duše byla mimo život, že nevěřili na smrt.
A tak, až se někdy dostanu do Paříže, nezapomenu navštívit muzeum É. A. Bourdella - Musée Bourdelle, abych se mohl seznámit s dílem sochaře, který ovlivnil moderní české sochařství a také si zamiloval svorník ze Slaného, že si jeho kopii zavěsil ve svém ateliéru. (Psáno pro Slánskou radnici 3/2007)