Ve úterý 10. října 2006 proběhly ve Slaném v pořadí již třetí Slánské rozhovory, tentokrát věnované dvou sousedním regionům Lounsku a Slánsku. A tak po loňském setkání prozářeném duchovními paprsky italského slunce jsme se vrátili domů – na podzimní Slánsko a Lounsko se vzpomínkou na nezapomenutelného † PhDr. Iva Markvarta, který byl i jakýmsi duchovním otcem tohoto setkání. Fotografie podzimního šípkového keře zahaleného mlhou, kterou jsme pořídili na loňské cestě k jeho hrobu, ostatně doprovázela celou konferenci.

Po úvodním přivítání Boženou Frankovou, ředitelkou slánského muzea, které bylo hlavním pořadatelem setkání, zazněl Svatováclavský chorální zpěv, a to i jako památka na ty, kteří v minulých letech odešli na věčnost. Poté se ujali slova oba starostové měst – lounský ing. Jan Kerner a slánský RNDr. Ivo Rubík.

Dopolední program moderoval ředitel lounského archivu PhDr. Bohumír Roedl, který také uvedl prvního přednášejícího – svého kolegu – Mgr. Jana Mareše (Státní okresní archiv Louny), jenž hovořil o korespondenci měst Slaného a Loun v době končícího středověku – podkladem pro tuto přednášku mu byl tzv. Slánský kopiář. Na jeho vystoupení navázal PhDr. Bohumír Roedl (Státní okresní archiv Louny), který se zabýval poměrně nepatrnou korespondencí mezi oběma města v raném novověku a nastínil také důvody, proč se zachovalo tak málo písemností.

Po úvodním bloku jsme uvítali ve Slaném dva vzácné hosty. Prvním byl prof. PhDr. Josef Žemlička DrSc. (Historický ústav AV ČR), který naznačil vývoj obou měst ve středověku, zmínil jejich specifické rysy i to, co je spojovalo (zejména danosti spojené s provozem komunikace z Prahy do Saska). Jeho kolegyně Doc. PhDr. Eva Semotanová DrSc. „mapovala“ proměny regionů Lounska a Slánska během staletí.

Přednáška ThDr. Jaroslava Hrdličky (Společnost Vlastimila Kybala, Praha) upozornila na vznik Kybalovy knihy Svatý František v Assisi, kterou v těchto dnech vydal svým nákladem historikův syn prof. Dalimil Kybal; přičemž část nákladu putovala do Loun a Slaného. Dopolední program uzavřel PhDr. Karel Mareš (Gymnázium Louny), který přiblížil historii kláštera bosých augustiniánů v Dolním Ročově, připomněl také dobu baroka a tradici poutí, kterých se zúčastňovali jak obyvatelé Lounska, tak Slánska.

Po polední přestávce a krátké exkurzi v kostele sv. Gotharda ve Slaném byla zahájena druhá část. Nyní však již ve výstavní síni slánského muzea, uprostřed gotických a barokních soch a obrazů ze Slánska. Výklad k jednotlivým exponátům této výstavy měl PhDr. Vladimír Přibyl (odbor kultury MěÚ Slaný). PhDr. Věra Brožová (Ústav pro českou literaturu AV ČR) se ve svém vystoupení zaměřila na ohlas osudů lidí i památek v díle Václava Beneše Třebízského a PhDr. Miloš Sládek (Památník národního písemnictví Praha), kterého známe spíše jako zasvěceného znalce české barokní homiletiky, osvěžujícím způsobem vyprávěl o životních osudech slánského historika poděbradského věku Rudolfa Urbánka.

PhDr. Bedřich Štauber (Okresní muzeum Louny) rekapituloval historii lounského muzea a naznačil i nelehkou perspektivu současného muzejnictví. Na závěr promluvila ředitelka knihovny v Lounech Mgr. Dagmar Bahnerová o současné literatuře na Lounsku a o tom, jak knihovna usiluje propagovat tuto novou literární tvorbu v široké veřejnosti.

Závěrečná tečka patřila České komorní filharmonii, která pod vedením Vojtěcha Spurného přednesla vynikající příklady muziky, která zněla na kůrech Lounského kraje nebo byla spjata s kulturním prostředím Cítolib, kde vzniklo za Pachtů z Rájova významné umělecké centrum (sochař M. B. Braun, známý hudební rod Kopřivů).

Závěrem je možné konstatovat, že se setkání podle ohlasů účastníků podařilo. Zároveň však naznačilo svým způsobem "nerovné" postavení města Slaného, které „díky“ správním reformám – v minulosti zejména zrušení slánského okresu – zatím nemůže obdobně naplnit setkání na stejné odborné úrovni jako sousední město Louny. Negativně působí i absence odborného pracovníka – archiváře – ve Slaném; po odchodu PhDr. Jany Krotilové a PhDr. Michala Pehra – slánské pracoviště po odborné stránce osiřelo. A právě tato nedobrá situace se negativně promítla do slánského jednání, neboť nebyl nikdo, kdo by zasvěceně promluvil o starší historii města Slaného. Bez odborného zázemí archivu v samotném městě je však nemožné se výrazněji zapojit do rodící se odborné spolupráce mezi oběma městy (snad se přidruží i město Rakovník) a nelze ani realizovat tak potřebnou interpretaci historie města Slaného a okolí. Tuto skutečnost ve Slaném chápeme i jako výzvu k úsilí o nápravu současného stavu.

Na setkání přijeli kolegové z Rakovníka a mluvili jsme i o tom, že další Slánské rozhovory mohou spojovat obě tato města Rakovník a Slaný. Osobností, které oba regiony spojuje může být více, jednou z nich je i Václav Rabas, který maloval nejen kolem Krušovic, ale i v Podlesí a jinde na Slánsku. Kolega prof. Antonín Leopold mluví i o jakémsi trojhlasu historických měst Rakovník - Louny - Slaný. Myšlenka podnětná, co říkáte?

Obrazovou dokumentaci z letošního slánského setkání naleznete v galerii.

Sborník ze setkání v náhledu (PDF).